Armádní muzeum Žižkov vítá všechny účastníky XVII. všesokolského sletu

Ve dnech 30. června až 5. července se v Praze koná tradiční svátek všeho sokolstva – XVII. všesokolský slet. Řada sokolů i sokolek z celého světa míří i do nové expozice Armádního muzea Žižkov, kde se mohou seznámit nejen s dějinami vojenství, ale i s historií české státnosti, kterou významným způsobem spoluvytvářeli právě sokolové. Ředitel Vojenského historického ústavu Praha, brigádní generál Aleš Knížek, k tomu říká: „První československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk pronesl slavnou větu, že bez Sokola by nebylo legií a bez legií by nebylo Československa. Tuto skutečnost připomíná i expozice Armádního muzea, v níž návštěvníci naleznou řadu unikátních předmětů spojených s historií Sokola. Je úžasné, že i po více než sto šedesáti letech existence je tu Sokol stále jako naše nejvýznamnější spolková organizace, která vede mládež, ale i ostatní věkové kategorie k pohybové aktivitě i vlastenectví.“

Kromě Tyršem vypracovaných českých povelů a vojenského názvosloví přijaly legie i sokolské bratrství a demokratičnost. Legionáři se zdravili sokolským nazdar, oslovovali se bratře a tykali si. Podstatu sokolské výchovy spočívající ve všestranném zdokonalení člověka po stránce tělesné i duševní ocenil i T. G. Masaryk: „Při zakládání našich legií za války uvědomil jsem si plně význam idejí a díla Tyrše a Fügnera“. Sokolové zakládali československé legie zcela v duchu Tyršovy myšlenky silně ovlivněné darwinismem: „V zdravém těle, zdravý duch; i dodávám v silném těle, silný duch – to budiž především heslem naším. Národ slabochů nikam nedospěje“. Vznik československých legií na sokolských základech byl zhmotněním Tyršových snah o to, aby se Sokol stal základnou brannosti národa. „Dnes si připomínáme výročí bitvy u Zborova z 2. července 1917. Právě tenkrát se plně projevilo Tyršovo pojetí sokolské brannosti zaměřené i na duševní a mravní schopnosti, mezi něž počítal sebedůvěru, rozvahu, odvahu, duchapřítomnost, rychlé a samostatné rozhodování a vytrvalost,“ dodává brigádní generál Aleš Knížek.

V letech první republiky byl Sokol vnímán jako jeden z nejdůležitějších hybatelů vzniku samostatného Československa, jako nositel národní myšlenky a jako prostředek tělesné připravenosti národa. Tomu odpovídaly i vztahy s Ministerstvem národní obrany. V letech druhé světové války se sokolové i sokolky zapojili do odbojové činnosti doma i v zahraničí. Nejslavnější kapitolou se stala jejich účast na přípravách atentátu na Reinharda Heydricha.

I dnes je řada sokolů příslušníky Armády České republiky a sokolská výchova významně přispívá přípravě k jejich povolání. V letošním roce bylo podepsáno memorandum o spolupráci mezi Ministerstvem obrany České republiky a Českou obcí sokolskou, jehož cílem je prohloubení spolupráce obou tradičních partnerů.

A jak si mohou účastníci sletu připomenout sokolskou historii v Armádním muzeu Žižkov? „Nejunikátnějším předmětem spojeným s dějinami Sokola je prapor Sokola Paříž, pod nímž v létě 1914 narukovali příslušníci slavné roty Nazdar“, říká ředitel odboru muzeí Vojenského historického ústavu Praha plukovník Michal Burian. „Pařížští sokolové ho věnovali do naší sbírky při IX. všesokolském sletu v roce 1932. Návštěvníci ale v našem muzeu naleznou i originál první rukávové pásky Sokolské stráže z října 1918 a další předměty spojené především s rokem 1938“, dodává.

Za všechny pracovníky Vojenského historického ústavu Praha přejeme SLETU ZDAR!!!