Slavnostní předání praporu 21. československému střeleckému pluku 30. června 1918 bylo politicky i společensky významnou akci, která byla reflektována i ve francouzském tisku. Pro vojáky nově zformované čs. brigády ve Francii tento akt spojený se slavnostní přísahou znamenal hlavně konec výcviku a organizování samostatného vojska a počátek bojů na západní frontě.
„Tento pluk přibyl na alsaskou frontu na počátku července 1918. Po svém zařazení do svazku francouzské 53. pěší divize a krátkém pobytu ve vojenském ležení v Mortzwiller byl pluk vyslán do první linie zákopové války. Byly mu svěřeny úseky v první linii fronty v Aspach-le-Haut a lese Kreuzwald u Michelbachu na úpatí Vogéz poblíž města Mylhúzy. Fronta zde byla relativně klidná, ideální k tomu, aby si nově vzniklá bojová formace osvojila taktiku a způsob pozičních bojů na západní frontě a získala tak zkušenosti pro pozdější nasazení na důležitějších bojištích," napsal ve svém článku První nasazení. Na alsaské frontě s 21. československým střeleckým plukem historik VHÚ Praha Mgr. Petr Matějček.
„Hlavním cílem na tomto úseku bylo prozkoumat terén i sílu nepřítele, přičemž obě strany se usilovně snažily získat zajatce. Německá armáda stála o to zjistit totožnost nově příchozích jednotek, zatímco francouzská strana potřebovala shromáždit co nejvíce informací pro eventuální postup 53. divize směrem na Mylhúzy, jenž měl být proveden v rámci všeobecné ofenzivy," uvádí se dále v textu Petra Matějčka.
Přečtěte si jej celý na tomto odkazu
Podrobně o vazbách mezi československými a francouzskými vojáky hovořil v roce 2025 na přednášce v cyklu PhDr. Karel Straka, Ph.D. Přečtěte si reportáž z jeho přednášky: Jak vznikalo československo-francouzské spojenectví a jak se vyvíjela situace v Evropě po skončení 1. světové války? Odpovědi na tyto dotazy se dozvěděli účastníci dalšího podvečera v Armádním muzeu Žižkov
Ve francouzském městečku Darney se 30. června 1918 konala vojenská slavnost, z něhož se stala manifestace dějinného významu. Konala se zde slavnostní přísaha Československé střelecké brigády ve Francii.
Městečko Darney, situované v etapním prostoru východní skupiny armád, do jehož okolí se před odjezdem na frontu přesunula Československá střelecká brigáda, očekávalo 30. června 1918 vojenskou slavnost složení přísahy a předání praporu 21. čs. střeleckému pluku, prvnímu z československých pluků vzniklých na půdě Francie. Díky oné deklaraci se z tradičního vojenského rituálu stala manifestace dějinného významu, jež nezanedbatelně přispěla k propagaci československé akce u dohodových mocností.
Rozsáhlý přehled účastníků svědčí o tom, že nešlo o běžnou událost. Na palubě zvláštního vlaku, jenž se v pozdních večerních hodinách 29. června vypravil z Paříže, cestoval Raymond Poincaré, prezident Francouzské republiky, doprovázený trojicí členů vlády: ministrem zahraničních věcí Stephenem Pichonem, ministrem námořnictva Georgesem Leyguesem a ministrem blokády a osvobozených oblastí Albertem Lebrunem. Ministra války zastupovali majoři Purnot a Merciére. Suitu členů vlády tvořili baron Degran, tajemník ministra zahraničních věcí, pan z Cheveronu, tajemník ministerského předsedy, a pánové Franklin-Bouillon, prezident parlamentní komise zahraničních věcí, Fournol, tajemník komise, a Ernest Denis. Pařížská městská rada vyslala Ernesta Gaye.
Z představitelů francouzské armády byli přítomni generál de Castelnau, velitel východní skupiny armád, generál Boissoudy, velitel 7. armády, generál Archinard, velitel polské armády ve Francii, a generál Vidalon, zástupce náčelníka hlavního štábu spojeneckých armád.
Spojenecké vlády vyslaly v zastoupení své vojenské přidělence: Velká Británie generála Bowese a majora Baringe, přidělence u čs. hlavního štábu, Itálie majora Brancaccia a Papa di Castiglione, Srbsko majora Stefanoviče s jedním důstojníkem gen. štábu, a Spojené státy americké zástupce generála Pershinga.
Československou národní radu reprezentovali: generální tajemník Edvard Beneš, Ludvík Strimpl, Miroslav Plesinger-Božinov a kapitáni Otakar Husák a Vladimír Chalupa. Pařížská československá kolonie delegovala svého předsedu Božu Umirova.
V čele čs. hlavního štábu stál generál Janin, vrchní velitel československého vojska, major Peyris, náčelník štábu, a skupina francouzských a československých důstojníků.
„My, vojáci, rozbíjíme navždy pouta, jež nás vázala k Habsburkům…!“