Památce padlých vojáků se na Vítkově poklonil ministr obrany

02. 02. 2026

Ministr obrany Jaromír Zůna dnes v doprovodu ředitele Vojenského historického ústavu Praha brigádního generála Aleše Knížka uctil památku padlých ve světových válkách položením věnce k hrobu Neznámého vojína v Národním památníku na pražském Vítkově.

Fotogalerie

Ministra obrany Jaromíra Zůnu vítá před Národním památníkem na Vítkově s hrobem Neznámého vojína ředitel Vojenského historického ústavu Praha brigádní generál Aleš Knížek. FOTO Jan Schejbal, MO; 2. 2. 2026

Před vstupem k hrobu Neznámého vojína. Národní památník na Vítkově s hrobem Neznámého vojína, 2. 2. 2026. Vpravo ministr obrany Jaromír Zůna, vlevo ředitel Vojenského historického ústavu Praha brigádní generál Aleš Knížek; FOTO Jan Schejbal, MO ČR

Hrob Neznámého vojína v Národním památníku památníku na Vítkově byl zřízen krátce po 1. světové válce. Ostatky neznámého vojína z bitvy u ukrajinského Zborova – do té doby nejvýznamnější bojové akce čs. legionářů – byly dočasně uloženy v kapli Staroměstské radnice. Odtud je nacisté v roce 1941 na rozkaz K. H. Franka převezli do Malé pevnosti v Terezíně. Po 2. světové válce bylo rozhodnuto o zřízení pietního místa v Národním památníku. Původní ostatky se nepodařilo najít, na Vítkově tak byly uloženy ostatky neznámého vojáka, který padl při karpatsko-dukelské operaci.

Československý legionář se na Vítkov nakonec vrátil – tělo neznámého bojovníka od Zborova se do Prahy dostalo i díky Vojenskému historickému ústavu Praha v roce 2009, o rok později 8. května 2010 bylo uloženo pod jezdeckou sochu Jana Žižky.

Na Vítkově jsou tak v současnosti uloženy ostatky dvou neznámých vojínů – od Zborova (1917) a z Dukly (1944). Propojuje se tak tradice boje za samostatný stát z let první i druhé světové války.

Hrob Neznámého vojína se nachází uvnitř Národního památníku v kolumbáriu.