Robert Weil - Zachraňoval životy vojáků

28. 07. 2023

Jedním z významných bojišť, kde se československé exilové vojsko velmi aktivně zapojilo do spojeneckého úsilí a bitev s armádami Osy, byla oblast Blízkého východu a severní Afriky. Dobová britská terminologie však region označovala jako Střední východ, což se promítlo i do názvů jednotek československého zahraničního vojska.

Robert Weil (1893–1941) to v předválečném Československu dotáhl až na náměstka ředitele Nemocenské pojišťovny. Připojil se k zahraničnímu vojsku a organizoval lékařskou péči pro vojáky na Středním východě. FOTO: VHÚ Praha

Působení v oblasti dnešního Izraele, Libanonu, Sýrie, Egypta a Libye přitom vůbec nebylo původním úmyslem londýnského vedení zahraničního odboje, nýbrž důsledkem dramatických zvratů strategické situace po pádu Francie v červnu 1940. V britském mandátním území Palestina se soustřeďovali dobrovolníci propuštění z internace v Sovětském svazu, přicházející cestou přes Slovensko, Maďarsko a balkánské země, nebo židovští uprchlíci před nacismem, kteří na počátku války odešli do země svých předků. Nebyli to však pouze mladíci na počátku profesní kariéry, mezi dobrovolníky nacházíme i řadu mužů již zralého věku. Mnozí z nich opustili dlouho budované kariéry, aby se v neznámém prostředí zapojili do boje za osvobození vlasti. Jedním z nich byl Robert Weil, jenž v odboji používal krycí jméno Měchura.

Narodil se 22. září 1893 v Kamenici nad Lipou do rodiny Emanuela Weila a jeho ženy Žofie. S rodiči se ale již v mládí přistěhoval do Prahy. Po obecné škole vystudoval klasické gymnázium, na němž složil maturitní zkoušku. Před válkou zastával funkci náměstka ředitele Nemocenské pojišťovny. Po okupaci odešel do zahraničí a takzvanou „balkánskou cestou“ přes Slovensko, Maďarsko a Jugoslávii se dostal k československému exilovému vojsku na Středním východě. Dne 1. října 1940 jej zařadili k technické rotě Československého pěšího pluku 4 – Východního, přidělen byl ale k československé vojenské misi v Jeruzalémě jako ústřední tajemník Československého červeného kříže. Dne 1. listopadu 1940 ho přeřadili k pomocné rotě Československého výcvikového střediska – Východního. I nadále však působil u mise, kde sloužil v hodnosti kapitána zdravotní služby. Díky jeho úsilí se podařilo organizovat exilovou vojenskou lékařskou službu, roku 1942 vznikla Československá polní nemocnice na Středním východě.

Tohoto okamžiku se však Robert Weil-Měchura nedožil. V Jeruzalémě v důsledku onemocnění zemřel 28. února 1941 v tamní britské vojenské nemocnici. Následujícího dne jej pohřbili na britském vojenském hřbitově v Ramlechu, v oddělení L, do hrobu číslo 4. Hrob tam existuje dodnes.

 

IVO PEJČOCH
Připraveno pro rubriku Kalendář hrdinů Lidových novin a serveru Lidovky.cz, kde byl text zveřejněn 24. února 2017

 

 

Aktuálně



Doplněni další hrdinové do rubriky KALENDÁŘ HRDINŮ – VHÚ PRAHA A LIDOVÉ NOVINY

Doplněni další hrdinové do rubriky KALENDÁŘ HRDINŮ – VHÚ PRAHA A LIDOVÉ NOVINY

23. 08. 2024
Stejně jako v létě loňského roku jsou do rubriky „KALENDÁŘ HRDINŮ –…
Invaze 21. srpna 1968 přivedla do Československa skoro půlmiliónovou armádu

Invaze 21. srpna 1968 přivedla do Československa skoro půlmiliónovou armádu

21. 08. 2024
Letošní výročí Sověty vedené invaze do Československa 21. srpna 1968 znovu připomíná,…
Nejmladší oběť demonstrací 21. srpna 1969

Nejmladší oběť demonstrací 21. srpna 1969

20. 08. 2024
V Praze ve dnech 20. a 21. srpna 1969 byli při demonstracích připomínajících…
V Leteckém muzeu Kbely čistí největší exponát

V Leteckém muzeu Kbely čistí největší exponát

16. 08. 2024
Práce v muzeích Vojenského historického ústavu Praha se nezastavují ani v nejparnějších dnech. Nyní…
SVAZARM/ZVÄZARM v prvých rokoch svojej existencie

SVAZARM/ZVÄZARM v prvých rokoch svojej existencie

14. 08. 2024
V polčase 20. storočia sa nezdalo, že 2. svetová vojna bude svetovou vojnou…