V rodném domě Jana Kubiše byla otevřena stálá expozice

V sobotu 24. října byla v rodném domě parašutisty Jana Kubiše v moravských Dolních Vilémovicích otevřena stálá expozice věnovaná životu tohoto československého vojáka, který společně s Josefem Gabčíkem provedl v květnu 1942 atentát na Reinharda Heydricha. Expozici připravil Vojenský historický ústav Praha.

Slavnostního otevření stálé expozice se zúčastnili četní hosté. Prezident České republiky Miloš Zeman se omluvil dopisem, ministra obrany Martina Stropnického zastoupil státní tajemník Ministerstva obrany Ing. Petr Vančura. Jeden z nejvýznamnějších hostů, generálporučík Jaroslav Klemeš přijel v doprovodu velitele 4. brigády rychlého nasazení plk. Miroslava Hlaváče a velitele 43. výsadkového praporu pplk. Roberta Dziaka. Nechyběl ani ředitel Vojenského zpravodajství plk. Jan Beroun a senátor RNDr. Miloš Vystrčil, Kubišovi příbuzní, syn jeho blízkého kamaráda JUDr. Václav Málek ml. a samozřejmě ředitel Vojenského historického ústavu plk. Aleš Knížek.

Při pietním aktu u pomníku v Dolních Vilémovicích přítomní uctili památku obětí války a poté se početní hosté přesunuli k rodnému domu Jana Kubiše. Po úvodním slovu ředitele Vojenského historického ústavu plk. Aleše Knížka zazněla působivá dobová nahrávka - přísaha československých vojáků z roku 1938 v přednesu Zdeňka Štěpánka. Parašutista skupiny Platinum generálporučík Jaroslav Klemeš pak poděkoval starostce Dolních Vilémovic Jitce Boučkové a všem, kteří se zasloužili o to, aby byl rodný dům Jana Kubiše opraven a vznikla v něm výjimečná expozice. Před slavnostním otevřením výstavy byla také odhalena busta Jana Kubiše od sochařů Bohumíry Smolejové a Stanislava F. Müllera. Busta by nevznikla bez finanční podpory Ministerstva obrany.

Expozice, jejímž autorem je kurátor VHÚ Zdeněk Špitálník, je rozdělena na dvě části. V první je zobrazen Kubišův život do roku 1939, tedy do okamžiku, než v létě zmíněného roku odchází do zahraničí a v Polsku se připojuje k vznikající československé vojenské jednotce.

Ve druhé části expozice je zachycen Kubišův život coby příslušníka zahraničních československých jednotek a pochopitelně je zde kapitola věnovaná atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha.

Mezičlánkem těchto dvou Kubišových životních etap je dobově vybavená místnost s vystaveným nálezem z rodného domu.

Expozice obsahuje třináct textových a fotografických panelů, ilustrujících Kubišovo mládí, život a smrt, i tzv. posmrtný život vojáka, který svým činem vešel do historie. Některé vitríny s exponáty pak doplňuje fotorámeček s videem - Vánoce 1940, Assault kurz, Předměty použité při atentátu, Boj v kostele. Na filmovém záznamu z Vánoc 1940 v Anglii je zvěčněn samotný Jan Kubiš. Tyto filmové záběry nebyly dosud známy.

Mezi unikátní vystavené sbírkové předměty patří blůza britského stejnokroje Václava Málka, rukavičky Janovy dívky, čepice z Kubišova operačního oděvu, jeho aktovka, válečná vyznamenání, francouzská a britská přilba či dokumenty nalezené při rekonstrukci Kubišova rodného domu.

V Dolních Vilémovicích u Třebíče se Jan Kubiš narodil před 102 roky, 24. června 1913. Přesně sto let poté, v červnu 2013, byl dům po náročné rekonstrukci poprvé představen veřejnosti; ovšem ještě bez stálé expozice. Datum jejího nynějšího otevření - 24. října 2015 - nebylo vybráno náhodně. Právě tohoto dne roku 1942 byli v koncentračním táboře Mauthausen popraveni spolupracovníci československých parašutistů, vyvražděna byla i rodina Jana Kubiše.

Vedle Vojenského historického ústavu a Ministerstva obrany se na obnově domu a možnosti vzniku expozice významně podílela i samotná obec Dolní Vilémovice, v čele s místní starostkou Jitkou Boučkovou. Obec uspořádala veřejnou sbírku, peníze přicházely z mnoha stran: od obce, kraje Vysočina, soukromých dárců, firem, výsadkářských klubů, sborů dobrovolných hasičů či od 4. brigády rychlého nasazení. „Především díky úsilí paní starostky Jitky Boučkové byl dům opraven, svým nadšením a odvahou prokázala neocenitelnou službu nejen Janu Kubišovi, ale i celé naší zemi,“ zdůrazňuje i ředitel Vojenského historického ústavu plk. Aleš Knížek.

RED