VHÚ získalo pozůstalost po plukovníku Auském, jenž mapoval historii protistalinských vojsk i kozáctva

18. 11. 2011

Knihovnu a některé předměty ze sbírky po spisovateli a vojákovi Stanislavu A. Auském převzal Vojenský historický ústav Praha. Jsou k vidění na malé výstavě v Armádním muzeu Žižkov.

Stanislav A. Auský (1922-2010) je veřejnosti znám jako autor několika publikací s historickou a vojenskou tematikou, které v Česku vyšly po roce 1989. O životních křižovatkách této pozoruhodné osobnosti však veřejnost příliš neví. Tento dluh částečně vyrovnává malá expozice, která je umístěna v prostorách Armádního muzea na Žižkově. Je zde k vidění například soubor nášivek východních dobrovoleckých jednotek německé branné moci z doby druhé světové války, stejně tak je možné prohlédnout si soubor odznaků a vyznamenání, které měl Auský ve své sbírce. VHÚ od Auského rodiny získalo i knihovnu, která čítá na tisíc svazků se slovanskou a vojenskou tematikou.

Stanislav A. Auský pocházel z rodiny československého důstojníka a legionáře, narodil se v roce 1922 na Slovensku a do roku 1938 žil v Mukačevu na Podkarpatské Rusi. Po násilném odtržení nejvýchodnějšího území republiky v roce 1939 byl evakuován do Čech. V květnu 1945 se stal průvodcem průzkumné čety 2. pluku 1. divize Ruské osvobozenecké armády generála Vlasova. S ní se účastnil bojů proti německým okupantům v Praze a zažil ústup divize na západ. Setkání s ruskými a protistalinskými vojáky v roce 1945 jej silně ovlivnilo a také nasměrovalo jeho další zájem.

Po osvobození studoval Filozofickou fakultu, po dvou semestrech byl povolán do Vojenské akademie v Hranicích a v roce 1947 vyřazen jako poručík pěchoty čs. armády. Následujícího roku obdržel velitelskou výstrahu, protože „nenašel kladný poměr k lidově demokratickému zřízení.“ V říjnu 1951 byl vojenským soudem degradován a propuštěn z armády, v dubnu 1953 byl zatčen a odsouzen k dvanácti letům trestu za velezradu a špionáž. Při amnestii roku 1960 byl podmínečně propuštěn. V srpnu 1968 opustil republiku, získal politický azyl v USA a působil v Novém Mexiku.

V exilu se Auský setkával s někdejšími příslušníky ruských protibolševických armád. Dlouhodobě se věnoval historii a sběru předmětů ruských a ukrajinských dobrovoleckých skupin, zejména kozáků. Na toto téma také publikoval několik knih – "Vojska generála Vlasova v Čechách" (poprvé v exilu 1980, v Česku 1992 a 1996), "Kozáci" (1999), "Dobrovolníci, evropská politika a druhá světová válka" (2002), "Kozáctvo: Poslední nástup a zánik" (2003). Po roce 1990 žil trvale v Praze, zemřel v roce 2010.

1 – Stejnokroj vz. 97 Armády ČR, který Stanislav A. Auský používal jako veterán
2 – Soubor nášivek východních dobrovoleckých jednotek německé branné moci
3 - Soubor odznaků a vyznamenání ze sbírky Stanislava A. Auského
4 – Ručně vyrobený pravoslavný oltář ze zajateckého tábora v Českém Rudolci
5 – Některé Auského knihy
6 – Stanislav A. Auský v pozdějších letech
7 - Dcera Stanislava A. Auského, Alexandra Škrlandová

VHÚ získalo pozůstalost po plukovníku Auském, jenž mapoval historii protistalinských vojsk i kozáctva

Aktuálně

V Armádním muzeu Žižkov bylo pokřtěno rozšířené vydání publikace Padli na barikádách, v pořadí již třetí

Podívejte se na 81 unikátních fotografií z Pražského povstání a konce války na Prostějovsku

Česká republika si připomíná výročí konce 2. světové války, na Vítkově nastoupili vojáci

Americký veterán Joseph Thurmond se po 81 letech vrátil do Česka, navštívil Armádní muzeum Žižkov

Přečtěte si příběh profesora Arnolda Jiráska, velitele největší „bílé barikády“ při Pražském povstání

Vojenský historický ústav Praha

Ředitelství

Správní rada pro vyřízení vývozních povolení, darů či výkupů

Správní rada pro vyřízení zápůjček

Knihovna VHÚ

Časopis Historie a vojenství

Armádní muzeum Žižkov

Letecké muzeum Kbely

Vojenské Technické Muzeum Lešany u Týnce nad Sázavou