03, 04, 05, 06, 07, 09 Chemická válka
Fotogalerie
Dne 22. dubna 1915 vypustili Němci na 6 km dlouhém úseku fronty nedaleko belgického města Ypry z ocelových láhví 180 tun chloru. Tímto dnem se zrodila moderní chemická válka. Použití chemických zbraní mělo být jednou z cest jak překvapit nepřítele a zvrátit průběh války. Kromě vlnových útoků, kdy byl plyn za příznivého větru vypouštěn směrem k nepřátelským zákopům, byly bojové plyny používány především v podobě chemické dělostřelecké munice. V únoru 1916 nasadila francouzská armáda u Verdunu nové dělostřelecké granáty plněné směsí fosgenu. Používání chemické munice se v průběhu války stále zvyšovalo. V červenci 1917 použili Němci opět poblíž města Ypry poprvé dichlorethylsulfid, známý dodnes jako yperit.
S prvními chemickými útoky bylo nutné vyvinout pro vojáky i ochranu před nimi. Objevily se první provizorní ochranné pomůcky, šátky a obvazy namočené v deaktivující látce. V další fázi vznikaly takzvané vlhké masky, naimpregnované látkami neutralizujícími bojové chemické látky. Již na podzim roku 1915 zkonstruovali němečtí chemici první typ moderní masky používající filtr. Pozadu nezůstala ani snaha o ochranu koní a psů či dokonce poštovních holubů.
S chemickou válkou spojujeme ještě jednu novou zbraň, která se objevila během 1. světové války. Tou je plamenomet. Jeho první použití je spojeno s německou armádou. Přesto, že se plamenomety lišily velikostí i použitou hořlavinou, všechny pracovaly na stejném principu, kdy byla hořlavina vytlačována tlakem plynu z nádrže a následně zapálena.
03 Německá ochranná maska vzor 1915, Rahmenmaske, kolem 1916
04 Rakousko-uherská ochranná maska, Ledermaske, 1918
05 Francouzská ochranná maska ARS, 1917
06 Britská ochranná maska Small Box Respirator, kolem 1918
07 Ruská ochranná maska horního ústavu vzor B, 1917
Aktuálně
Podívejte se na 81 unikátních fotografií z Pražského povstání a konce války na Prostějovsku
Česká republika si připomíná výročí konce 2. světové války, na Vítkově nastoupili vojáci
Americký veterán Joseph Thurmond se po 81 letech vrátil do Česka, navštívil Armádní muzeum Žižkov
Přečtěte si příběh profesora Arnolda Jiráska, velitele největší „bílé barikády“ při Pražském povstání
Přijďte dnes v 17 hodin na prezentaci třetího doplněného vydání jmenného soupisu obětí Pražského povstání „Padli na barikádách“
Vojenský historický ústav Praha
U Památníku 2, 130 05, Praha 3
muzeum@vhu.cz
Ředitelství
Ředitel VHÚ Praha
brigádní generál Mgr. Aleš Knížek
Sekretariát ředitele
+420 973 204 900
ID DS
hjyaavk
Správní rada pro vyřízení vývozních povolení, darů či výkupů
+420 973 204 903
Správní rada pro vyřízení zápůjček
+420 973 204 900
Veškeré informace týkající se zápůjček exponátů na výstavy a další akce, formuláře pro vývoz milirarií, práva k fotografiím a filmovým sbírkám atd. naleznete v samostatné rubrice Služby veřejnosti.
Knihovna VHÚ
Pracoviště Rooseveltova
+420 973 215 544
Vedoucí knihovny VHÚ
+420 973 215 938
knihovna@vhu.cz
Časopis Historie a vojenství
Šéfredaktor
David Pazdera
+420 973 204 941
Armádní muzeum Žižkov
U Památníku 2
Praha 3 - Žižkov
+420 973 204 924
Letecké muzeum Kbely
Mladoboleslavská ul.
Praha 9 - Kbely
+420 973 207 500
Vojenské Technické Muzeum Lešany u Týnce nad Sázavou
Lešany u Týnce nad Sázavou
pošta Krhanice, 257 42
+420 973 296 161
