Anglický samopal Sten Mk. III

Anglický samopal Sten Mk. III

Válečná mobilizace anglického zbrojního průmyslu rozšířila počet zavedených pěchotních zbraní zejména na poli samopalů o čtyři základní typy známé pod označením Sten. Plukovník Reginald Vernon Shepard a major Harold John Turpin vyvinuli v továrně Royal Small Arms Factory (RSAF) v Enfieldu výrobně jednoduchou zbraň, jejíž konstrukce se stala základem celé vývojové linie, vyráběné v Anglii za války. Název STEN tvořily iniciály konstruktérů Sheparda a Turpina a písmena EN označovaly místo vzniku, tedy Enfield. Základ zbraně tvořilo trubkové pouzdro závěru, v jehož přední části byla uložena hlaveň. Jednoduchý, dynamický závěr s hmotností 640 gramů uzavíral nábojovou komoru v okamžiku odpálení setrvačností své hmoty. Zbraň střílela, jako většina samopalů, z otevřeného závěru. Před výstřelem musel střelec natáhnout závěr do zadní polohy, kde zůstal zachycen ozubem záchytu závěru. Jediný pojistný prvek tvořil výřez, do něhož mohl střelec zaklesnout napínací rukojeť závěru. Spoušťový mechanismus byl vybaven příčně suvným přepínačem režimu střelby, takže zbraň střílela nejen dávkou, ale také jednotlivými ranami.

V průběhu válečných let vyráběly anglické zbrojovky čtyři modely samopalů Sten, přičemž největšího rozšíření došel model Mk. II, vyráběný sériově od srpna 1941 a lišící se od výchozího provedení Mk I především snadno odnímatelnou hlavní. Z hlediska počtu vyrobených kusů během válečných let se však na druhé místo zařadil model Mk. III, jehož jediným výrobcem byla firma Lines Brothers, Ltd. s továrnou v Mertonu, ležícím v jihozápadní části Londýna. Původní zakladatelé firmy G. J. Lines Ltd. George a Joseph byli již sice dávno mrtvi, avšak továrna s pozměněným názvem, vedená třemi Josephovými syny Williamem, Arthurem a Waltherem, vyráběla v meziválečném období plechové dětské hračky pod obchodní značkou Tri-ang Toys. Čas hraček však za války minul, a firma operativně přešla na výrobu součástí pěchotních zbraní, takže v jejím výrobním programu figurovaly díly pro lehké kulomety Bren, samopaly Lanchester, Sten Mk. I a Mk. II, později také součásti pro pušky SMLE No. 4 Mk. I* a SMLE No. 5 Mk. I.

Koncem roku 1941 provedli inženýři a technologové firmy Lines Brothers výrobní analýzu samopalů Sten Mk. I a Mk. II a dospěli k podstatně levnějšímu řešení výroby, jež spočívalo především v odlišné výrobě pouzdra závěru z plechu, sbaleného na trnu, vylisovaného a bodově svařeného do švu v horní podélné části trubky. K nerozebíratelnému uložení hlavně v přední části sloužily dvě objímky, samotná hlaveň v nich nebyla aretována proti radiálnímu pohybu, což však nemělo vliv ani na funkci zbraně či na požadovanou precizi. Rámová ramenní opěrka No3 Mk0 se lišila od předchozího provedení ocelovou výztuhou v přední části. Nová konstrukce přinesla velké časové a materiální úspory, o čemž svědčí skutečnost, že k výrobě jedné zbraně bylo zapotřebí méně než 5,5 normohodin, zatímco výroba jednoho samopalu Mk. I vyžadovala 12 normohodin.

Po srovnávacích zkouškách s modelem Mk. II dostala v lednu 1942 firma Lines Brothers od výzbrojního úřadu ministerstva války velkou zakázku na výrobu 500 000 kusů nových samopalů, vedených od února 1943 pod označením CARBINE, MACHINE, STEN, 9 mm Mk III. K oficiálnímu zavedení do výzbroje ovšem nikdy nedošlo. Příprava sériové výroby si vyžádala rekordních pět týdnů k náběhu, standardně v továrně běžela v třísměnném provozu 24 hodin denně s produkcí 500 kusů za směnu. Během jednoho roku stihla firma zakázku splnit, ale už v říjnu 1942 dostala další kontrakt na stejné množství. Ten byl později z nejasných důvodů zrušen, přesto však Lines Brothers na základě této objednávky vyrobily 376 794 kusů, takže celková produkce činila 876 794 samopalů Mk. III, ačkoliv oficiální záznamy hovoří o 876 886 kusech.

Samopaly Sten Mk. III byla za války vyzbrojena především domobrana (Home Guard), zpočátku vyzbrojovaná nakupovanými americkými samopaly Thompson. Pravidelná armáda upřednostnila modely Mk. I, Mk. II a ze Států v rámci smlouvy o půjčce a pronájmu (Lend-Lease Act) dovážené samopaly Thompson M1928 a M1928A1.

Exemplář získalo muzeum v roce 1946 převodem ze Zbrojnice 1 Praha.

Ráž: 9 mm Parabellum

Celková délka: 800 mm

Délka hlavně: 198 mm

Délka záměrné: 421 mm

Kapacita zásobníku: 32 nábojů

Hmotnost zbraně s prázdným zásobníkem: 3210 g

Teoretická kadence: 540 ran/min.

Aktuálně



Přijďte ve čtvrtek do Armádního muzea na komentované historické filmy z našich sbírek

Přijďte ve čtvrtek do Armádního muzea na komentované historické filmy z našich sbírek

24. 03. 2025
Další podvečer při němž odborníci z VHÚ Praha komentují dochované historické filmové…
Seminář pro muzejní pedagogy se konal v Armádním muzeu Žižkov

Seminář pro muzejní pedagogy se konal v Armádním muzeu Žižkov

24. 03. 2025
Pracovní skupina pro spolupráci mezi Armádním muzeem Žižkov a školou Komise pro…
Skončila mezinárodní vědecká konference „Válečná a vojensko-politická spojenectví v moderních a soudobých dějinách střední Evropy: Přednosti, limity, výzvy“

Skončila mezinárodní vědecká konference „Válečná a vojensko-politická spojenectví v moderních a soudobých dějinách střední Evropy: Přednosti, limity, výzvy“

21. 03. 2025
V Armádním muzeu Žižkov skončila třídenní mezinárodní vědecká konference „Válečná a vojensko-politická spojenectví…
Druhým dnem pokračovala mezinárodní vědecká konference „Válečná a vojensko-politická spojenectví v moderních a soudobých dějinách střední Evropy: Přednosti, limity, výzvy“

Druhým dnem pokračovala mezinárodní vědecká konference „Válečná a vojensko-politická spojenectví v moderních a soudobých dějinách střední Evropy: Přednosti, limity, výzvy“

20. 03. 2025
V Armádním muzeu Žižkov pokračuje mezinárodní vědecká konference „Válečná a vojensko-politická spojenectví v…
Začala mezinárodní vědecká konference „Válečná a vojensko-politická spojenectví v moderních a soudobých dějinách střední Evropy: Přednosti, limity, výzvy“

Začala mezinárodní vědecká konference „Válečná a vojensko-politická spojenectví v moderních a soudobých dějinách střední Evropy: Přednosti, limity, výzvy“

19. 03. 2025
V Armádním muzeu Žižkov začala ve středu 19. března třídenní mezinárodní vědecká konference…