Blitzkrieg-Legende

Blitzkrieg je jedním z prvních slov, které vytane na mysli v souvislosti s druhou světovou válkou. Kromě synonyma rychlých úspěchů německé armády při tažení v Polsku a o rok později v západní Evropě se čtenáři jistě vybaví i notoricky známé obrazy valících se tanků, či kvílících střemhlavých bombardérů. Samotný termín je však mnohoznačnější a jeho význam a původ spornější, než by se mohlo na první pohled zdát. Výrazu „Blitzkrieg“ lze totiž rozumět několika způsoby. Významově obsahuje taktické i strategické pojetí vedení války, v širším dobovém významu i s mezinárodněpolitickým podtextem. Krom toho se jednalo i o propagandistický termín, který však částečně žil vlastním životem.

Budeme-li pátrat po původu tohoto výrazu, jeho nejbližšího výrazného předchůdce nalezneme na bojištích první světové války v podobě úderných jednotek. Ať se jednalo např. o britské Trench raiders, italské Arditi či primárně o německé a rakousko-uherské Sturmtruppen, společným jmenovatelem byl rychlý, efektivní postup a organizace do značné míry nezávislá na vyšším stupni velení. Jádrem této doktríny, která svým přístupem k organizaci a velení poněkud ironicky samotný princip doktríny obecně (doktrína – rigidní učení či soubor zásad, zpravidla opřené o nedotknutelnou autoritu) z podstaty vyvracela, byla tzv. Auftragstaktik: důraz na rychlé rozhodování na nízké organizační úrovni bez často zdržující komunikace s vyššími stupni. Tato taktika se prokázala být značně efektivní a nalezla v poválečném období značnou odezvu ve vojenské a odborné sféře. Teorie B. Liddella Harta, J. F. C. Fullera, Heinze Guderiana a řady dalších svědčí o skutečnosti, že základ konceptu rozhodně nebyl bytostně německou záležitostí. V souvislosti se všemi důsledky nástupu národního socialismu, především hospodářskými, byl však tento koncept převzat a dále chápán i na geopolitické a strategické úrovni – tehdejším německým cílem bylo vést rychlou, překvapivou a rozhodnou válku, která mašinérii ekonomicky nevyčerpá. Tato skutečnost šla ruku v ruce s rozvojem a protežováním mechanizovaného, tankového a kombinovaného boje za podpory letectva jako prostředku k dosažení cílů stanovených vládnoucí ideologií - v jistém ohledu jako jeden z nástrojů její moci.

Pomineme-li čistě vojenské chápání tohoto pojmu, zjistíme, že termín má v důsledku mnohem širší význam a měl jej i na přelomu 30. a 40. let. Termín se v předválečném období objevil v několika německých vojenských časopisech, aby následně zaplavil anglosaský i germanofonní tisk, především v souvislosti s událostmi let 1939 a 1940. Pozoruhodné je, že zatímco v německém pojetí se z pojmu stal nástroj propagandy, který byl v reakci na pozdější nepříznivý vývoj odložen a od něhož se oficiální média i stranické špičky distancovaly, ačkoli již stihl vejít v obecné povědomí a zlidovět, v anglosaském prostoru byl používán konzistentně během války i následně po jejím skončení. Období po roce 1945 je pak etapou, kdy se z termínu sice stává de facto historismus, nicméně kromě jeho častého a interpretačně značně různorodého využití v historických pracích stále existuje jako synonymum rychlého, drtivého přepadu. Nejen šíří možností interpretace tohoto termínu se zabývá dnes představovaná kniha Karla-Heinze Friesera Blitzkrieg-Legende.

V záplavě popularizujících titulů, užívajících termín Blitzkrieg jako klíčové slovo k upoutání pozornosti, se jedná o fundovanou studii jak v etymologickém, tak historickém směru. Kniha analyzuje nejen genezi a životní cyklus notoricky známého termínu, věcně analyzuje „interpretační anarchii“, která jej provází, ale především ve znamenitě zvládnuté návaznosti na úvodní kapitolu podkládá tyto teze důkladným studiem operační historie a neopomenutelným kontextem politickým, diplomatickým a ekonomickým. Přináší tak pozoruhodně vyvážený pohled na tažení prvních dvou válečných let doplněný o mapovou a fotografickou přílohu a především o důkladný bibliografický a poznámkový aparát. Díky tomu by tak neměla uniknout pozornosti nejen zájemcům o konkrétní události počátku války, ale i zájemcům o dějiny dvacátého věku celkově.

Citace:

FRIESER, Karl-Heinz. Blitzkrieg-Legende. München: Oldenbourg, 1995.