Film „Odkaz odsouzených“

Vojenský nápravný útvar v Sabinově na východním Slovensku patřil u vojáků základní služby k nejobávanějším útvarům ČSLA. Kromě těch, kteří zde sloužili jako personál, byli do jeho prostor posíláni k výkonu trestu vojáci odsouzení vojenskými soudy za trestné činy spáchané během základní vojenské služby.

Zkazky šířící se mezi vojáky o poměrech v sabinovském útvaru a zájem o sociální tematiku zavdaly příčinu režisérovi Viliamu Poltikovičovi, aby si vybral Sabinov jako téma pro dokumentární film nazvaný „Odkaz odsouzených“. Film začal vznikat krátce po listopadu 1989, kdy sabinovský útvar už namísto někdejších komunistických hesel zdobily citáty z projevů Václava Havla (např. „Naším největším nepřítelem jsou dnes naše vlastní špatné vlastnosti“ z novoročního projevu z roku 1990) a v armádě se naplno začalo hovořit o dříve tabuizovaných tématech.

Režisér Poltikovič navazoval tematicky i zvolenou formou nepřímo na svůj předchozí dokumentární film „Samostatná rota“ z roku 1988, v němž se zabýval negramotnými, trestanými a jinak problémovými vojáky romského původu. Kromě toho že Romové vystupují také v „Odkazu odsouzených“, má film i podobnou režijní strukturu. Představuje sabinovský útvar hlavně prostřednictvím rozhovorů s odsouzenými vojáky, v nichž trestanci s odstupem reflektují svůj případ a vypovídají o zdejších poměrech. Přestože většinou docházejí k závěru, že díky soudržnosti mezi vězněnými je výkon trestu snesitelný, dobu strávenou v sabinovském útvaru berou jako zkušenost, kterou by nechtěli opakovat.

TECHNICKÉ ÚDAJE:

Výrobce: Československý armádní film, 1990;

Tvůrci: scénář a režie: Viliam Poltikovič;

dramaturgie: Ivan Šářec;

kamera: František Chmela;

zvuk: Petr Svoboda;

střih: Dušan Lajda;

výroba: Pavel Žirovnický;

Technické údaje k filmové kopii: 35 mm, III. kombinovaná kopie, černobílá, 605 metrů (20 minut)

Kopie filmu byla do sbírky Vojenského historického ústavu Praha získána v roce 2008 převodem z Agentury vojenských informací a služeb.