Film „Teorie spojovacích soustav I. část – Spolehlivost spojovacích soustav“

První část dvoudílného instrukčního filmu „Teorie spojovacích soustav“ se věnuje vědeckému zkoumání spolehlivosti spojení v polních podmínkách. Měřítkem spolehlivosti je nejenom počet a délka přerušení přenášených informací, ale i snížená hodnověrnost přijímaných zpráv, nedostatečná rychlost přenosu nebo narušení požadovaného stupně utajení.

V úvodu jsou nastíněny požadavky kladené na spojovací soustavu při předpokládaném manévrovém a dynamickém charakteru boje – vysoká pohyblivost spojovacích prostředků, rychlé zřízení spojení a vysoká rychlost přenosu informací. Zdůrazněn je mimořádný význam, který bude mít spolehlivost spojení a komplexní automatizace velení, a to i v podmínkách jaderné války.

Hlavní část filmu se zabývá vyhodnocováním spolehlivosti spojovacích soustav a jejich optimalizací vzhledem k množství spojovacích sil a prostředků. Základem je statistický sběr informací, systematicky zpracovávaných na různých stupních velení dozorčími pro spojení v příslušném grafikonu. Teoreticky se zpracovává například pravděpodobnost bezporuchové činnosti sledovaného spoje nebo činitel pohotovosti provozu a činitel prostoje (vzhledem k časovému průběhu přerušení spojení).

Teoreticky se zpracovávají také další ukazatele důležité pro spolehlivý přenos informací. Počítáno je i s částečným zničením spojovací techniky. Spolehlivost spojení je pak zajišťována kombinací sériových a paralelních spojovacích soustav.

TECHNICKÉ ÚDAJE:

• Výrobce: Československý armádní film, 1977
• Tvůrci: scénář a režie Miroslav Burger;
• kamera: Jan Jiráček;
• střih: Vlasta Plotěná;
• zvuk: Karel Cajthaml;
• vedoucí výroby: Zdeněk Hradec;
• triky: Josef Hančar;
• literární předloha a odborná spolupráce: pplk. Ing. J. Vorlíček
• Technické údaje k filmové kopii: 35 mm, III. kombinovaná kopie, černobílá, 843 metrů (29 minut);

Kopie filmu byla do sbírky Vojenského historického ústavu Praha získána v roce 2008 převodem z Agentury vojenských informací a služeb.