Po vítězství Francie v bitvě u Slavkova dne 2. prosince 1805 získal císař Napoleon rozhodující převahu nad spojenými vojsky Rakušanů a Rusů ve válce třetí koalice. Již před touto osudovou bitvou obsadila francouzská armáda Vídeň, což Francouzům posloužilo nejen k demonstraci síly, ale také k zisku důležitého dopravního uzlu a kvalitního zázemí.
Po slavkovském vítězství upevnil Napoleon svoji kontrolu také nad Prešpurkem (dnešní Bratislavou), tehdejším centrem Horních Uher. Francouzská přítomnost v těchto městech symbolizovala hlubokou porážku habsburského protivníka a umožnila Napoleonovi diktovat si mírové podmínky, které se záhy odrazily ve znění Prešpurského míru z 26. prosince 1805. Dle něho bylo Rakousko donuceno postoupit část území spojencům Francie, zaplatit vysoké odškodné a uznat francouzský vliv v Německu i Itálii. Následkem bylo strategické oslabení habsburské monarchie, posílení francouzského vlivu ve střední Evropě a brzký zánik Svaté říše římské roku 1806.
Bronzová plaketa o průměru 40 mm a síle 5 mm je ražena z bronzu. Na averzu zobrazuje vavříny ověnčenou bustu Napoleona I. z pravého profilu. Opis při okraji bez bordury: NAPOLEON / EMP. ET ROI. (Napoleon, císař a král). Reverz: anticky stylizovaná alegorie polonahého vítěze, stojícího uprostřed s přehozenou lví kůží přes rameno. Po jeho bocích se před ním uklání města Vídeň a Prešpurk, zosobněné ženskými postavami s heraldickými atributy. Pod alegorií dělený nápis: PRISE DE VIENNE / ET DE PRESBOURG / MDCCCV (Obsazení Vídně a Prešpurku, 1805). Při okraji tamtéž jména tvůrců medaile: DENON D. a GALLE F.