František Kupka, Návrh stejnokrojů pro jízdní pluky čs. armády, 1918
Na podzim roku 1918 vytvořil významný český umělec a legionář František Kupka několik návrhů stejnokrojů pro novou československou armádu. Při jejich tvorbě vycházel především z české národní tradice. Saka s ozdobným zapínáním, červené košile a jezdecké kalhoty jsou svojí podobou velmi blízké sokolskému kroji. U čepic je jednoznačná inspirace francouzskými vojenskými vzory. Malba působí dojmem nedokončeného díla. V největších detailech jsou zobrazeny figury vojáků. Pozadí tvoří náznak siluety dalšího koně a oblaka.
František Kupka (1873–1957) žil Paříži již několik let před válkou, a tak se mohl hned na jejím počátku přihlásit do francouzské Cizinecké legie. V květnu roku 1915 se účastnil bojů u Arrasu, kde byl zraněn. Brzy poté onemocněl zápalem plic a do frontových zákopů se již nevrátil. O to více se mohl během války zapojit do politické a propagační práce. Jako předseda České kolonie v Paříži úzce spolupracoval s představiteli našeho zahraničního odboje. V říjnu roku 1918 vstoupil Kupka opět do aktivní služby v čs. zahraniční armádě ve Francii, k 21. střeleckému pluku. V tomto období vytvořil návrhy prvních uniforem nové československé armády a soubor karikatur svých spolubojovníků. V hodnosti kapitána se následujícího roku vrátil do Československa, kde se zapojil do vedení Uměleckého sboru při MNO v Praze. Krátce také řídil výtvarnou skupinu Památníku odboje. V roce 1920 dostal Kupka nabídku k pedagogické činnosti na Akademii výtvarných umění v Praze. Ta však pro naprosté nepochopení studenty i akademickou obcí skončila nezdarem. Proto se Kupka rozhodl k návratu do Francie. Československo od té doby navštívil pouze dvakrát a do konce života již zůstal zatrpklý vůči své vlasti.
Papír, linoryt, 360 x 260 mm.
Grafický list byl získán do sbírek Vojenského historického ústavu Praha formou daru od autora v roce 1920.
Aktuálně
V Armádním muzeu Žižkov diskutovali historici na konferenci "Nové pohledy na rok 1945"
Historici VHÚ Praha napsali novou knihu o válkách a vojenství, pokřtila ji ministryně obrany Jana Černochová
Zavedení bitevního vrtulníku Mi-24 jako prostředku přímé bojové podpory pozemního vojska
Dnes stojíme před podobnou změnou myšlení, jakou prošli naši předkové ve 30. letech, říká v rozhovoru historik Karel Straka
Vojenský historický ústav Praha pomáhá při vzniku etiopského vojenského muzea
Vojenský historický ústav Praha
U Památníku 2, 130 05, Praha 3
muzeum@vhu.cz
Ředitelství
Ředitel VHÚ Praha
brigádní generál Mgr. Aleš Knížek
Sekretariát ředitele
+420 973 204 900
ID DS
hjyaavk
Správní rada pro vyřízení vývozních povolení, darů či výkupů
+420 973 204 903
Správní rada pro vyřízení zápůjček
+420 973 204 900
Veškeré informace týkající se zápůjček exponátů na výstavy a další akce, formuláře pro vývoz milirarií, práva k fotografiím a filmovým sbírkám atd. naleznete v samostatné rubrice Služby veřejnosti.
Knihovna VHÚ
Pracoviště Rooseveltova
+420 973 215 544
Vedoucí knihovny VHÚ
+420 973 215 938
knihovna@vhu.cz
Časopis Historie a vojenství
Šéfredaktor
David Pazdera
+420 973 204 941
Armádní muzeum Žižkov
U Památníku 2
Praha 3 - Žižkov
+420 973 204 924
Letecké muzeum Kbely
Mladoboleslavská ul.
Praha 9 - Kbely
+420 973 207 500
Vojenské Technické Muzeum Lešany u Týnce nad Sázavou
Lešany u Týnce nad Sázavou
pošta Krhanice, 257 42
+420 973 296 161
