GUERICKE, Otto von, Die Belagerung, Eroberung und Zerstörung der Stadt Magdeburg am 10./20. Mai 1631

GUERICKE, Otto von, Die Belagerung, Eroberung und Zerstörung der Stadt Magdeburg am 10./20. Mai 1631

Dne 20. května si připomínáme kulaté výročí dobytí města Magdeburg císařskými vojsky roku 1631. Tato událost získala přízvisko „magdeburská svatba“ a šlo o největší masakr celé třicetileté války.

Magdeburg, významné svobodné a bohaté protestantské město, se na počátku švédské fáze třicetileté války (1630–1635) otevřeně přihlásil ke spojenectví s Gustavem II. Adolfem. Ten na čele švédského vojska po úspěšném obsazení Pomořan a Meklenburska během roku 1630 táhl na jih až k Frankfurtu nad Odrou, ovládanému císařskou stranou. Tažení mělo odlákat pozornost císařského vojska od obléhání Magdeburgu, které zahájily katolické oddíly čítající více než 20 tisíc vojáků pod velením polního maršála Johanna Tserclaese hraběte Tillyho 20. března 1631. Kvůli zdlouhavým diplomatickým jednáním o spojenectví s protestantskými kurfiřty a neochotě Jana Jiřího Saského vpustit švédskou armádu na saskou půdu nemohl ale Gustav Adolf přijít obléhanému městu na pomoc včas.

Ačkoliv během dvouměsíčního obléhání opakovaně docházelo k jednáním o kapitulaci a ještě 19. května tuto možnost projednávala magdeburská městská rada, k dohodě nedošlo a 20. května ráno zahájil císařský odřad polního maršála Gottfrieda Heinricha hraběte Pappenheima přímý útok na městské hradby. V té době platilo pravidlo, že pokud bylo město dobyto ztečí, mohli v něm vojáci po jistou dobu volně rabovat a město s jeho obyvateli jim bylo vydáno zcela na milost či nemilost. Proto také většina měst kapitulovala v okamžiku, kdy byly jeho hradby pobořeny natolik, že bylo možno provést útok, neboť nechtěla riskovat následné řádění vojáků. V Magdeburgu ale došlo na nejhorší - během několika hodin útočníci zdolali obranu města a jako odškodnění za útrapy, které jim přineslo vleklé obléhání, se pustili do plenění města. To se ale záhy zvrhlo v bezohledný masakr, který ani na tehdejší poměry neměl obdoby. Žoldnéři zabíjeli, znásilňovali a ničili vše, co jim přišlo do cesty, a nakonec celé město zachvátil požár. Nezřízené drancování teprve po čtyřech dnech zastavil osobně hrabě Tilly. Tou dobou už ale zůstalo stát jen několik domů a z 30 tisíc obyvatel města přežilo jen něco mezi 5 až 10 tisíci. I samotní katoličtí důstojníci byli tou hrůzou zděšeni a ani nejvyšší velitel Tilly s takovou zkázou města nepočítal. Událost, ačkoliv katolickou stranou oslavovaná, vyvolala vlnu odporu a zděšení v celé Evropě a během následujícího léta získal Gustav Adolf na svou stranu řadu severoněmeckých knížat, včetně váhavého saského kurfiřta Jana Jiřího.

Označení „magdeburská svatba“ si tato krvavá událost získala bezprostředně poté, co k ní došlo, jako narážku na vynucený sňatek panny Magdeburgu, která je vyobrazena v erbu města, s císařem Ferdinandem II. Dobová kronika Theatrum Europaeum přisuzuje autorství tohoto přízviska samotnému hraběti Tillymu.

Představovaná kniha je edicí původního rukopisu Otta von Guericke (1602–1686), německého fyzika, politika a vědce pocházejícího z jednoho z patricijských rodů Magdeburgu. Otto von Guericke byl očitým svědkem „magdeburské svatby“, stál na čele měšťanů při obraně města a po jeho porážce se mu podařilo se zachránit. Následně se účastnil diplomatických jednání o dalším osudu a postavení Magdeburgu a jako jeho starosta působil až téměř do konce svého života. Pojednání o obléhání a dobytí města je třetí částí Guerickova spisu Geschichte der Stadt Magdeburg a přináší podrobný popis ze středu dění – z pohledu jednoho z obránců města. Je proto cenným, byť jednostranným pramenem k poznání tehdejších událostí. Útlá knížka je doplněna reprodukcí dobové rytiny obléhání města a plánkem oblasti, kde došlo k hlavnímu útoku císařských vojsk.

Celou knihu si můžete prohlédnout online zde.

Citace:

Guericke, Otto von, Die Belagerung Eroberung und Zerstörung der Stadt Magdeburg am 10./20. Mai 1631 : nach der Ausgabe von Friedrich Wilhelm Hoffmann ; neu heurausgegeben von Horst Kohl. Leipzig : Voigtländers Verlag, [1912]. 83 s., [3] l. obr. příl. : čb. obr. (Voigtländers Quellenbücher ; Bd. 6)

Aktuálně



Od začátku školního roku máme připravené nové přednášky o vojenské historii i oblíbené procházky

Od začátku školního roku máme připravené nové přednášky o vojenské historii i oblíbené procházky

10. 08. 2026
Nový školní rok je také ve znamení nových přednášek ve Vojenském historickém…
Když historie ožívá mezi legendami RAF. Osamělý vlk se natáčel v Leteckém muzeu Kbely

Když historie ožívá mezi legendami RAF. Osamělý vlk se natáčel v Leteckém muzeu Kbely

09. 08. 2026
Existují místa, kde je minulost stále téměř hmatatelná. Jedním z nich je…
Opomíjené zázemí – Údržba a oprava pozemní a letecké techniky v československé armádě v letech 1945 – 1989

Opomíjené zázemí – Údržba a oprava pozemní a letecké techniky v československé armádě v letech 1945 – 1989

09. 08. 2026
Po skončení druhé světové války začala být československá armáda postupně naplňována potřebnou…
Přijďte se do Armádního muzea Žižkov podívat na maketu atomové bomby Little Boy i střešní tašku z prefekturního paláce v Hirošimě

Přijďte se do Armádního muzea Žižkov podívat na maketu atomové bomby Little Boy i střešní tašku z prefekturního paláce v Hirošimě

07. 08. 2026
Data 6. srpna 1945 a 9. srpna 1945 budou navždy spojena s útoky…
Setkání s profesorem Knížákem

Setkání s profesorem Knížákem

06. 08. 2026
Málokoho by napadlo spojovat osobu profesora Milana Knížáka s Vojenským historickým ústavem…