Drobná témata zátiší nebyla v tvorbě zakládajícího člena AVS malíře Jana Čumpelíka příliš obvyklá. V padesátých letech se soustředil především na plnění státních politických zakázek prostřednictvím ideologicky pojatých rozměrných pláten či návrhů úderných plakátů. Prezentované malba zobrazuje menáž vojína čs. armády v terénu. Zátiší je zasazeno do rozkvetlé jarní louky.
Autor díla Jan Čumpelík vystudoval v letech 1920–1924 figurální malířství u profesora Vratislava Nechleby, jednoho z nejlepších českých portrétistů. Jako mnoho jiných kolegů absolvoval studijní cestu do Paříže, aby vstřebal nové inspirativní trendy v oboru. V Československu se účastnil mnoha velkých výstav, na nichž prezentoval svá vynikající portrétní díla. Osvědčil se také v monumentální figurální tvorbě. Ve sbírce Vojenského historického ústavu je zastoupena jeho trilogie Zborov, Doss Alto a Terron – Vouziers. Ještě krátce po druhé světové válce vytvořil rozměrné plátno, věnované výročí vzniku Československa (28. říjen 1918). Nadšené výrazy lidí s rozzářenými zraky, které hledí ke světlým zítřkům, již předznamenávají umělcův absolutní příklon k ideologickému umění po vzoru sovětského Grekovova studia.
V roce 1953 byl Čumpelík osloven stranickými představiteli, aby vytvořil rozměrné dílo, oslavující Stalina (Díkůvzdání generalissimu Stalinovi). Do týmu přizval malíře Jaromíra Schoře, s nímž spolupracoval na státních zakázkách již v předchozích letech, a dále svoji žačku z Akademie výtvarných umění a současně přítelkyni Alenu Čermákovou. Kolektiv ČSČ, jak zněl oficiální název tohoto uměleckého tria, vytvořil základy budoucího Armádního výtvarného studia.
Olejotempera na kartonu, 445 × 630 mm.