Jan Štursa, Vítězství, 1921.

Jan Štursa, Vítězství, 1921.

Figurální bronzová plastika náleží k vrcholu tvorby jednoho z největších českých sochařů 20. století. Jan Štursa (1880–1925) vytvořil podobně jako u Raněného (1921) kompozičně dokonalé dílo, které glorifikuje v podobě útlé postavy chlapce s vavřínovou ratolestí vznik samostatného Československa. Tělo se jen lehce opírá prsty nohou o podstavu, jakoby se chtělo odpoutat od tíže nesvobody předchozích staletí.

Roku 1914 Štursa narukoval k c. a k. pěšímu pluku č. 81 v Jihlavě a odtud odjel na frontu do Haliče. Byl zařazen k pracovnímu oddílu jako sapér. Nejdříve kopal zákopy, později se dostal k polní poště. V roce 1915 byl vážně zraněn výbuchem miny. Léčil se několik měsíců ve vojenské nemocnici v Jihlavě, přesvědčen, že se na frontu již nevrátí. Na počátku roku 1916 se setkal náhodou v jedné z místních restaurací s dávným přítelem ze studií, malířem Aloisem Podlouckým. Měl na očích černé brýle, a tak jej Podloucký málem nepoznal. Zajistil ovšem, aby byl Štursa po zdravotní dovolené zařazen k umělecké skupině 81. pěšího pluku. Společně s vídeňským sochařem Bauerem pracovali všichni tři v improvizovaném ateliéru jihlavských kasáren.

Po válce se Jan Štursa Kromě pedagogické činnosti na Akademii podílel i na velkých architektonických zakázkách. V letech 1922–1923 vytvořil čtyři reliéfy s motivy oslavujícími hrdinství legií na frontách první světové války pro průčelí pražské Legiobanky (Zborov, Sibiřská magistrála, Vouziers, Doss´ Alto). Na vnější výzdobě Gočárovy stavby se Štursa spolupodílel s Ottou Gutfreundem.

Roku 1924 se u Štursy začaly objevovat projevy vážné choroby, která postupně paralyzovala jeho mozkovou činnost. Po neúspěšných pokusech o léčbu na brněnské klinice si začal být na počátku následujícího roku plně vědom toho, co jej čeká. Proto zvolil počátkem května 1925 raději dobrovolnou smrt. Do poslední chvíle však neustával v umělecké činnosti.

Bronz, mramor, výška 61 cm.

Umělecké dílo bylo získáno do sbírky Vojenského historického ústavu v Praze v roce 1933 formou převodu z Národní galerie v Praze.

Aktuálně



V kostele sv. Jana Nepomuckého v Praze se dnes konalo poslední rozloučení s generálporučíkem v. v. Miloslavem Masopustem

V kostele sv. Jana Nepomuckého v Praze se dnes konalo poslední rozloučení s generálporučíkem v. v. Miloslavem Masopustem

12. 01. 2026
V kostele sv. Jana Nepomuckého na Hradčanech v Praze se dnes uskutečnilo…
Kárne výbory v zahraničnej československej armáde počas druhej svetovej vojny

Kárne výbory v zahraničnej československej armáde počas druhej svetovej vojny

12. 01. 2026
Kárne výbory predstavovali v československej armáde špecifický nástroj disciplinácie dôstojníckeho zboru, ktorého…
Přijďte i v roce 2026 na naše tradiční akce. Zde je jejich přehled

Přijďte i v roce 2026 na naše tradiční akce. Zde je jejich přehled

09. 01. 2026
Zapište si do svých nových diářů pro rok 2026 termíny našich akcí,…
Přihlaste do konce ledna své příspěvky na květnovou konferenci "Tváře brannosti – branná výchova, branné spolky a civilní obrana v dějinách"

Přihlaste do konce ledna své příspěvky na květnovou konferenci "Tváře brannosti – branná výchova, branné spolky a civilní obrana v dějinách"

08. 01. 2026
Brannost – slovo, které provázelo celé generace. Znamenalo odvahu a odpovědnost, někdy…
Až do konce dubna můžete navštívit výstavu o roce 1945

Až do konce dubna můžete navštívit výstavu o roce 1945

07. 01. 2026
Výstava „1945 Voláme všechny Čechy!“ přibližuje poslední fázi druhé světové války v…