Jaroslav Švarc na skupinovém snímku během své služby u hraničářského pluku 4

Na skupinovém snímku z druhé poloviny třicátých let je zachycen Jaroslav Švarc, budoucí parašutista, který byl za druhé světové války dopraven letecky z Velké Británie do Protektorátu Čechy a Morava. Hraničářský pluk 4 představoval speciální jednotku určenou k ostraze a obraně těžkého opevnění budovaného v letech 1935 až 1938 na Ostravsku.

Jaroslav Švarc se narodil 11. května 1914 v rodině tesaře ve Velkém Újezdě nedaleko Lipníka nad Bečvou. Původně se měl stát po otcově vzoru tesařem, avšak i přes svou bohatou sokolskou činnost se zdál být pro toto povolání tělesně slabý. Po vychození obecné a měšťanské školy se vyučil cukrářem a až do odchodu na vojnu pracoval ve svém oboru v Praze. Vojenskou prezenční službu nastoupil v říjnu 1936 u pěšího pluku 23 v Trnavě. Absolvoval poddůstojnickou školu a byl povýšen na desátníka. Posléze ho přeložili k pěšímu pluku 13 a nakonec k hraničářskému pluku 4 v Hlučíně. V listopadu 1938 odjel s útvarem střežit hranice na Podkarpatskou Rus. V únoru 1939 jej ještě čekalo přeložení k pěšímu pluku 31 a v březnu byl z činné služby propuštěn.

Za nacistické okupace se mu podařilo odejít do zahraničí až na druhý pokus. V řadách čs. pěšího pluku 2 se zapojil do bojů ve Francii, načež byl evakuován do Velké Británie. V polovině září 1941 se odebral do Skotska na kurz útočného boje a prošel i parašutistickým kurzem. Během pokračovacího výcviku na STS-2 v Bellasis byl už jako rotný vybrán k účasti na operace TIN. K výsadku došlo v noci z 29. na 30. dubna 1942 v prostoru Padrťských rybníků u Rožmitálu pod Třemšínem. Tento let zároveň uzavřel takzvanou první operační vlnu, během níž bylo od roku 1941 vysazeno do protektorátu 27 československých parašutistů.

Po seskoku se však dvojice parašutistů z výsadku TIN nesešla. Jaroslav Švarc si při dopadu poranil nohu a sám odešel do Plzně a poté do Prahy, kde se mu podařilo navázat kontakt s Adolfem Opálkou z výsadku OUT DISTANCE. Předem smluvenými signály se neúspěšně pokoušel kontaktovat kolegu Ludvíka Cupala, který se na Moravě zotavoval z těžkých zranění způsobených při seskoku. Atentát na Emanuela Moravce tak prozatím nebylo možné provést. Situace, jež nastala po atentátu na Heydricha, přerušila další přípravy úplně. Po vystřídání několika bytů odešel Jaroslav Švarc jako první ze sedmi parašutistů do kostela sv. Cyrila a Metoděje v Resslově ulici. Zde po několikahodinovém boji v kostelní kryptě dne 18. června 1942 spáchal spolu s dalšími parašutisty v bezvýchodné situaci sebevraždu.

Snímek byl do sbírky Vojenského historického ústavu Praha získán v devadesátých letech.