Po uzavření příměří a následném zastavení palby 24. června vyklidila do 30. června 1919 maďarská Rudá armáda Slovensko, k 3. červenci obsadily československé jednotky západní část vytyčené hraniční čáry a do 5. července se tak stalo i ve východní části země. Tímto de facto skončily boje o integritu mladého československého státu, které jsme si v posledních měsících připomenuli několikrát, viz zde, zde a zde.
Autorem prezentované knihy je plukovník generálního štábu ve výslužbě Zdeněk Ježek, který se osobně účastnil bojů o Slovensko a tímto konfliktem se také blíže zaobíral z hlediska popisu operací (viz zde). V této knize se zabývá nasazením dobrovolnických útvarů na Slovensku a Těšínsku v době od převratu 28. října 1918 až do konce roku 1919. Právě problematice dobrovolnických jednotek není v české historiografii věnováno příliš mnoho prostoru, což činí prezentovanou publikaci zvláště zajímavou. Tyto oddíly, jejichž velikost variovala od prvních sokolských setnin až po obrovskou Slováckou brigádu, měly velký význam zvláště v prvních týdnech mladé Československé republiky při zajišťování jejích hranic. Bylo tomu tak, protože bezprostředně po 28. říjnu se na našem území nacházelo velmi málo vojáků pravidelných jednotek. V takto hlubokém zázemí právě doznívající první světové války byly totiž dislokovány prakticky jen náhradní a doplňovací útvary.
Prezentovaná publikace je po obsahové stránce členěna do dvou částí. První se zabývá Slovenskem po vyhlášení společné republiky a druhá se věnuje vojenskému zajištění Těšínska. V obou částech je zachována zhruba stejná logická struktura členění textu. Po obecném přehledu uvádějícím čtenáře do problematiky poměrů v zemi následuje popis organizace konkrétních útvarů s přehledem bojů, do kterých byly nasazeny. Zvláštní pozornost si s ohledem na rozsah jejich zapojení zasloužily jednotky Sokolů. Stranou ale nezůstaly ani dobrovolníci z dalších organizací, z Orla či dělnických tělovýchovných jednot, z řad námořnictva. Samostatné části se zabývají již zmíněnou Slováckou brigádou a slovenskými dobrovolnickými formacemi, jako například 1. slovenským plukem „Garda Slovenskej Slobody“. Jedinou disproporci mezi oběma částmi tvoří obecný popis bojů, který je v případě Těšínska ucelenější, zatímco v případě Slovenska již s ohledem na rozsah války pouze výběrový.
Představovaná kniha, kterou vydal roku 1937 vlastním nákladem autor, je kvartového formátu v poloplátěné novější převazbě. Text samotný je zpracován na odborné úrovni s použitím poznámkového aparátu pod čarou. Dále je doplněný 14 taktickými plánky v textu, dalšími 5 náčrty v příloze a dvěma většími rozkládacími mapami (zobrazují části Slovenska a Podkarpatské Rusi a Těšínska s částí Moravy). Vedle přílohy obrazové je v závěru svazku připojena i příloha textová, obsahující edici 7 vybraných dobových dokumentů. Práci s knihou výrazně usnadňuje kvalitně zpracovaný rejstřík. Nechybí ani seznam pramenů a odborné literatury, přehled náčrtů a errata ve formě náhradních kuponů.
Dnešní kniha přináší podrobný popis všech dobrovolnických útvarů z bojů o integritu Československé republiky, což ji činí vynikajícím informačním zdrojem. Jedná se o nejkompletnější a rozhodně kvalitně zpracované dílo zabývající se touto problematikou.
Citace:
JEŽEK, Zdeněk. Účast dobrovolníků v bojích o Slovensko a Těšínsko v letech 1918-1919. Praha : [vl. n.], 1937. 360 s.