Jindřich Vlček, Cecová u Zborova, 1922
V roce 1922 odjel český malíř a bývalý legionář Jindřich Vlček (1885–1968) se členy komise Památníku odboje na zborovské bojiště za účelem exhumace ostatků Neznámého vojína. Dva měsíce se zde věnoval uměleckému ztvárnění místa, kde se udála jedna z nejslavnějších bitev našich novodobých dějin. Vznikly tak desítky skic, akvarelů a olejomaleb, které umělec po svém návratu prezentoval na mnoha výstavních projektech. Na akvarelu je zobrazen panoramatický pohled na ukrajinskou vesnici Cecová (dnes Kalynivka), která se nachází poblíž zborovského bojiště. Na poli za vesnicí je vidět pohřebiště padlých čs. legionářů zvané Mohyla bratří. Svěží barvy letní krajiny ozařuje silný slunečný svit.
Autor akvarelové malby, Jindřich Vlček vystudoval nejprve odbornou školu keramickou v Teplicích-Šanově. Díky svému nadání získal stipendium na vídeňskou Umělecko-průmyslovou školu u profesora Karla Kargera. V letech 1905–1906 studoval malířství na pražské Akademii výtvarných umění u profesora Hanuše Schwaigra. Hned na počátku první světové války narukoval na východní frontu. V říjnu 1915 padl do ruského zajetí u vesnice Rovno na Ukrajině. Až do roku 1918 pobýval v ruských zajateckých táborech v Dárnici, Orenburku a Berezovce u Věrchně-Udinska, kde se v srpnu 1918 přihlásil do čs. legií. Byl zařazen ke štábu 2. čs. střelecké divize do funkce písaře. Do Československa se vrátil teprve v roce 1920. Působil několik let v umělecké skupině Památníku odboje. Pro československou armádu vytvořil za tu dobu řadu reprezentativních maleb, plných barev a dokonalých scén. Ve třicátých letech opustil natrvalo Prahu a usadil se v rodném Hradci Králové, kde se věnoval volné tvorbě, především krajinomalbě.
Papír, akvarel, 49 x 59 cm.
Umělecké dílo bylo získáno do sbírky Vojenského historického ústavu Praha v roce 1923 formou nákupu od autora.
Aktuálně
V Armádním muzeu Žižkov diskutují historici na konferenci "Nové pohledy na rok 1945", ve středu můžete přijít i vy
Historici VHÚ Praha napsali novou knihu o válkách a vojenství, pokřtila ji ministryně obrany Jana Černochová
Zavedení bitevního vrtulníku Mi-24 jako prostředku přímé bojové podpory pozemního vojska
Dnes stojíme před podobnou změnou myšlení, jakou prošli naši předkové ve 30. letech, říká v rozhovoru historik Karel Straka
Vojenský historický ústav Praha pomáhá při vzniku etiopského vojenského muzea
Vojenský historický ústav Praha
U Památníku 2, 130 05, Praha 3
muzeum@vhu.cz
Ředitelství
Ředitel VHÚ Praha
brigádní generál Mgr. Aleš Knížek
Sekretariát ředitele
+420 973 204 900
ID DS
hjyaavk
Správní rada pro vyřízení vývozních povolení, darů či výkupů
+420 973 204 903
Správní rada pro vyřízení zápůjček
+420 973 204 900
Veškeré informace týkající se zápůjček exponátů na výstavy a další akce, formuláře pro vývoz milirarií, práva k fotografiím a filmovým sbírkám atd. naleznete v samostatné rubrice Služby veřejnosti.
Knihovna VHÚ
Pracoviště Rooseveltova
+420 973 215 544
Vedoucí knihovny VHÚ
+420 973 215 938
knihovna@vhu.cz
Časopis Historie a vojenství
Šéfredaktor
David Pazdera
+420 973 204 941
Armádní muzeum Žižkov
U Památníku 2
Praha 3 - Žižkov
+420 973 204 924
Letecké muzeum Kbely
Mladoboleslavská ul.
Praha 9 - Kbely
+420 973 207 500
Vojenské Technické Muzeum Lešany u Týnce nad Sázavou
Lešany u Týnce nad Sázavou
pošta Krhanice, 257 42
+420 973 296 161
