Kapesní bitevní loď Deutschland
Snímek pořízený 19. května 1931 v Kielu zachycuje německou tzv. kapesní bitevní loď Deutschland při jejím slavnostním křtu a spuštění na vodu.
Toto plavidlo bylo odpovědí na ustanovení Versailleské smlouvy, jež Německu zapovídala stavět válečná plavidla s výtlakem nad 10 000 tun – moderní bitevní lodě měly výtlak několikrát větší. Německé námořnictvo se rozhodlo pro stavbu lodí, jež byly vyzbrojeny šesticí děl ráže 280 mm ve dvou věžích na přídi a na zádi a mohly plout rychlostí přes 28 uzlů. Byly tak mnohem menší než bitevní lodě a bitevní křižníky, avšak lépe vyzbrojené než těžké křižníky (ty nesly děla ráže 203 mm) a větší a rychlejší než lodě určené specificky na ochranu pobřeží.
Němci je označili zprvu jako pancéřové lodě (Panzerschiffe), poté jako těžké křižníky; vžilo se však i označení „kapesní bitevní loď“. Snahy německé levice zabránit stavbě těchto plavidel byly neúspěšné, a tak byla roku 1929 zahájena stavba první lodi, jež dostala jméno Deutschland; do služby byla zařazena v dubnu 1933. V letech 1934, resp. 1936 německé loďstvo zařadilo do služby i sesterská plavidla Admiral Scheer a Admiral Graf Spee.
Poté, co byl 17. prosince 1939 Admiral Graf Spee před Montevideem potopen vlastní posádkou, byla loď Deutschland z obav před ztrátou prestiže v případě jejího potopení přejmenována na Lützow. Účastnila se invaze do Norska i operací proti konvojům do SSSR, 4. května 1945 byla potopena na Baltu vlastní posádkou a po vyzdvižení posloužila Sovětům jako cvičný cíl.
Aktuálně
V Armádním muzeu Žižkov diskutují historici na konferenci "Nové pohledy na rok 1945", ve středu můžete přijít i vy
Historici VHÚ Praha napsali novou knihu o válkách a vojenství, pokřtila ji ministryně obrany Jana Černochová
Zavedení bitevního vrtulníku Mi-24 jako prostředku přímé bojové podpory pozemního vojska
Dnes stojíme před podobnou změnou myšlení, jakou prošli naši předkové ve 30. letech, říká v rozhovoru historik Karel Straka
Vojenský historický ústav Praha pomáhá při vzniku etiopského vojenského muzea
Vojenský historický ústav Praha
U Památníku 2, 130 05, Praha 3
muzeum@vhu.cz
Ředitelství
Ředitel VHÚ Praha
brigádní generál Mgr. Aleš Knížek
Sekretariát ředitele
+420 973 204 900
ID DS
hjyaavk
Správní rada pro vyřízení vývozních povolení, darů či výkupů
+420 973 204 903
Správní rada pro vyřízení zápůjček
+420 973 204 900
Veškeré informace týkající se zápůjček exponátů na výstavy a další akce, formuláře pro vývoz milirarií, práva k fotografiím a filmovým sbírkám atd. naleznete v samostatné rubrice Služby veřejnosti.
Knihovna VHÚ
Pracoviště Rooseveltova
+420 973 215 544
Vedoucí knihovny VHÚ
+420 973 215 938
knihovna@vhu.cz
Časopis Historie a vojenství
Šéfredaktor
David Pazdera
+420 973 204 941
Armádní muzeum Žižkov
U Památníku 2
Praha 3 - Žižkov
+420 973 204 924
Letecké muzeum Kbely
Mladoboleslavská ul.
Praha 9 - Kbely
+420 973 207 500
Vojenské Technické Muzeum Lešany u Týnce nad Sázavou
Lešany u Týnce nad Sázavou
pošta Krhanice, 257 42
+420 973 296 161
