KUFFNER, Hanuš. Husitské vojny v obrazech, sbírka 59 mapek a plánů k dějinám válek i válečnictví husitského se stručným výkladem zobrazených dějů.

V prvním lednovém týdnu si připomínáme výročí závěrečné fáze druhé křížové výpravy vedené proti husitům. Samotná kruciáta byla vyhlášena papežským nunciem Brandem Castiglionem v květnu 1421. Křižácká vojska měla postupovat do Čech ve dvou proudech a jejich hlavním cílem bylo oblehnout a dobýt Prahu. Tažení sborů říšských knížat postupujících do Čech ze severu přes Cheb ale skončilo fatálním neúspěchem. Druhé vojsko vedené Zikmundem Lucemburským zamířilo z východu přes Moravu, kam mu v ústrety vytáhla spojená vojska Pražanů, táboritů a orebitů pod velením nyní již zcela slepého Jana Žižky z Trocnova. Křižáckým vojskům se sice podařilo u Kutné Hory husity obklíčit, ale ti 22. prosince v ranních hodinách obležení prolomili, stáhli se do Kolína, kde se přeskupili, a 6. ledna 1422 v odvetné bitvě u Kutné Hory zcela porazili Zikmunda, který se následně dal na ústup. Pronásledovaná křižácká vojska zaujala 8. ledna u vsi Habry defenzivní postavení, ale byla opět poražena. Prchající potom byli tvrdě pronásledováni a pobíjeni až k Německému Brodu, před kterým se pokusili znovu seskupit a utrakvistům ještě téhož dne čelit v otevřeném poli. Neúspěšně. Zatímco Zikmund pokračoval dál v útěku do Jihlavy, část velitelů se uzavřela ve městě a proti přesile se ho pokusili udržet, aby panovníkovi poskytli čas potřebný k ústupu. Město bylo po celý následující den ostřelováno děly a 10. ledna zahájilo vyjednávání o kapitulaci. Část husitského vojska ale bez vědomí velitelů v průběhu jednání na Německý Brod zaútočila, obyvatelstvo povraždila, město vypálila a takto zpustošené zůstalo po dalších sedm let.

Druhé křížové výpravě vedené do Čech proti husitům věnoval Hanuš Kuffner, autor publikace Husitské vojny v obrazech, 5 komentovaných mapek. Problematikou husitských válek se zabýval dlouhodobě, mezi jeho další knihy patří Bitva u Lipan 30. května 1434, Atlas husitských válek, Husitské vojsko a v Časopise českého muzea publikoval články o válečném umění Jana Žižky a Prokopa Holého. Mimo to ale přispíval do vojenské rubriky deníku Politika, časopisu Národní politika a Národních listů. Spolu s Josefem Miškovským také v roce 1903 zmapoval mizející Čertovu brázdu. Pro své názory byl označován jako fanatický Slovan. Usiloval například o to, aby se vojenské jednotky rakousko-uherské armády zřizovaly na základě národnostních jednotek, a byl zastáncem pravosti Královédvorského a Zelenohorského rukopisu.

Kniha o 94 stranách je vázaná v nepůvodních deskách, obsahuje 59 mapek, plánů a jednu přílohu v podobě rozkládací velké mapy zobrazující země Koruny české za husitských válek. Hlavní přednostní publikace je, že dobře ilustruje pohyby vojsk v jednotlivých kampaních a usnadňuje tak orientaci v problematice. To je také autorovým cílem, pomocí názorného grafického zobrazení a heslovitých komentářů předat čtenáři snadno informace, které by jinak musely být složitě popisovány na mnoha řádcích textu.  Tematicky se kniha dělí na dobu Jana Žižky z Trocnova vyhraněnou lety 1419–1424, dobu od smrti Žižkovy do vystoupení Prokopa Holého 1424–1426 a dobu Prokopa Holého 1426–1434. Poslední čtvrtá část knihy je ale kvalitativně slabší, protože zde autor snad až nemístně popustil uzdu fantazii a snaží se rekonstruovat možné uspořádání vojska při přesunech, zdolávání průsmyků, hájení vozového šiku a předpokládanou podobu husitského vojenského tábora. V samotném závěru je připojen podle data vyplenění chronologicky řazený seznam vybraných klášterů, které byly postiženy husitskými válkami.

Přes kvalitativně poněkud slabší závěr jsou dosud Husitské války v obrazech vynikajícím grafickým zpracováním husitských tažení v našich zemích, umožňujícím snadnou a přehlednou orientaci v problematice, a proto zůstávají cenným pomocníkem pro každého badatele zabývajícího se obdobím husitských válek.

Citace:

Kuffner, Hanuš. Husitské vojny v obrazech, sbírka 59 mapek a plánů k dějinám válek i válečnictví husitského se stručným výkladem zobrazených dějů. Praha: Knihtiskárna Edvarda Leschingra v Praze, 1908.