Landsknechti – císařští praporečníci

Landsknechti – císařští praporečníci

Válečným událostem první poloviny 16. století v západní Evropě dominoval dlouhodobý konflikt, známý jako Italské války (1495−1559). Hlavní příčinou střetu mezi Habsburky a francouzským královským rodem Valois bylo soupeření o uchopení co největší moci a vlivu na Apeninském poloostrově. Jedním z nejznámějších střetů těchto válek byla bitva u Pavie, k níž došlo 24. února 1525. V této bitvě bylo francouzské vojsko poraženo a král František I. byl zajat. Vítězství císařských vojevůdců Antonia de Leyva, Charlese de Lannoy, Alfonse d´Avalos a Georga von Frundsberg přišlo dílem osudu v ten samý den, kdy měl císař Karel V. z rodu Habsburků narozeniny.

Prezentované figurky zastupují pěší žoldnéře německého původu, tzv. landsknechty, kteří v daném období představovali jistý archetyp raně renesanční pěchoty. Obě figurky představují praporečníky s typickými motivy habsburských vojsk na praporech – černým císařským orlem ve zlatém poli a křížem svatého Ondřeje z červených ostrví ve stříbrném poli. Druhý jmenovaný symbol, který používala německá i španělská vojska Habsburků, nesl odkaz burgundského vévodství, jehož jediná dědička Marie se po smrti svého otce a posledního vévody Karla Smělého provdala za Maxmiliána I. Habsburského. Ten následně přijal titul burgundského vévody, burgundský dvorský Řád zlatého rouna a tradiční symbol burgundského patrona, svatého Ondřeje, jehož kříž ve tvaru písmene X mívali v 15. století na praporech burgundští ozbrojenci.

Praporečníci jsou oblečeni do kabátců s nabíranými rukávy s kontrastní červenou látkou v prostřizích. Jeden praporečník má kabátec modrý, druhý bílý a druhý jmenovaný přes něj navíc nese hnědou koženou vestu. Oděv spodní poloviny těla tvoří u obou figurek nohavice pod kolena, předchůdkyně pozdějších nabíraných nohavic, tzv. plunder. Celek doplňují punčochy, nízké střevíce s širokou špičkou zvané medvědí tlapy a barety s peřím. Oba landsknechti mají pouze krátké meče katzbalgery jako poboční zbraně, přičemž praporečník s císařským praporem jej drží tasený v ruce.

Soubor figurek byl do sbírky Vojenského historického ústavu získáván průběžnými nákupy v období 60. let minulého století.

Aktuálně



Jak Veteráni budoucích válek otřásli Amerikou

Jak Veteráni budoucích válek otřásli Amerikou

09. 02. 2026
Před 90 lety vzniklo ve Spojených státech pozoruhodné protiválečné hnutí, které pomocí…
V atriu Armádního muzea Žižkov se křtila kniha historika Jiřího Plachého Výsadkáři v týlu nepřítele

V atriu Armádního muzea Žižkov se křtila kniha historika Jiřího Plachého Výsadkáři v týlu nepřítele

06. 02. 2026
Historik Vojenského historického ústava Praha Jiří Plachý napsal novou knihu s titulem „Výsadkáři…
Renovace unikátního letounu VZLÚ TOM-8 se blíží ke konci

Renovace unikátního letounu VZLÚ TOM-8 se blíží ke konci

05. 02. 2026
Expozice Leteckého muzea Kbely jsou sice pro veřejnost uzavřeny, v muzeu i…
Památce padlých vojáků se na Vítkově poklonil ministr obrany

Památce padlých vojáků se na Vítkově poklonil ministr obrany

02. 02. 2026
Ministr obrany Jaromír Zůna dnes v doprovodu ředitele Vojenského historického ústavu Praha…
Astronaut NASA se v Armádním muzeu Žižkov podíval na dar jeho předchůdců – vzorky horniny z Měsíce

Astronaut NASA se v Armádním muzeu Žižkov podíval na dar jeho předchůdců – vzorky horniny z Měsíce

02. 02. 2026
Americký astronaut Stephen G. Bowen, který strávil 227 dní na oběžné dráze…