Medaile Červeného půlměsíce, 2. stupeň
Fotogalerie
V turecké armádě se v průběhu první světové války podobně jako v armádách ostatních bojujících států udělovalo vyznamenání se vztahem k lékařské a zdravotnické činnosti. Od naprosté většiny obdobných evropských vyznamenání se však lišilo použitím motivu červeného půlměsíce namísto červeného kříže. Červený půlměsíc se stal v muslimském světě symbolem pomoci raněným již během rusko-turecké války (1877–1878), kdy jej nosili zdravotní dobrovolníci z řad tehdejšího Mezinárodního výboru Červeného kříže. K oficiálnímu přijetí a uznání jako ekvivalentního symbolu červeného kříže se motivu červeného půlměsíce dostalo až roku 1929. Červený půlměsíc se tak ocitl na vyznamenání pro sanitní personál, označovaném jako Medaile Červeného půlměsíce pro sanitní personál (Hilâl-i Ahmer Madalyasi). Vyznamenání, založené již roku 1912, bylo třístupňové a udělovalo se osobám obou pohlaví podle míry zásluh jako medaile bronzová, stříbrná nebo zlatá. V případě udělení za zásluhy v poli byla na stuhu připojena spona shodného kovu s medailí ve formě tří dubových listů. Muži dostávali jednoduchou obdélníkovou stuhu, ženy tzv. dámskou v klasickém provedení mašle.
Popis:
Medaile kruhového tvaru o průměru 28,5 mm, ražená ze stříbra.
V bíle smaltovaném středovém medailonu červený půlměsíc, lemovaný rostlinnými motivy. V kovu závěsu medaile vyražena tzv. tughra, monogram sultána Mehmeda V., nad ní v bíle smaltované pásce turecký nápis (Hilâl-i Ahmer Cemiyeti) – „Osmanská společnost červeného půlměsíce“. Druhá bíle smaltovaná páska tvořící závěsné ramínko stuhy nesla obvykle vyznačení let služby. Na stuze stříbrná spona ve formě tří dubových listů za zásluhy v poli. Revers hladký, pouze s několika rostlinnými motivy při obvodu medaile. Dekorace zavěšena na bílé stuze s červeným středovým pruhem.
Exemplář byl do sbírky získán darem v roce 1964.
Aktuálně
V kostele sv. Jana Nepomuckého v Praze se dnes konalo poslední rozloučení s generálporučíkem v. v. Miloslavem Masopustem
Kárne výbory v zahraničnej československej armáde počas druhej svetovej vojny
Přijďte i v roce 2026 na naše tradiční akce. Zde je jejich přehled
Přihlaste do konce ledna své příspěvky na květnovou konferenci "Tváře brannosti – branná výchova, branné spolky a civilní obrana v dějinách"
Až do konce dubna můžete navštívit výstavu o roce 1945
Vojenský historický ústav Praha
U Památníku 2, 130 05, Praha 3
muzeum@vhu.cz
Ředitelství
Ředitel VHÚ Praha
brigádní generál Mgr. Aleš Knížek
Sekretariát ředitele
+420 973 204 900
ID DS
hjyaavk
Správní rada pro vyřízení vývozních povolení, darů či výkupů
+420 973 204 903
Správní rada pro vyřízení zápůjček
+420 973 204 900
Veškeré informace týkající se zápůjček exponátů na výstavy a další akce, formuláře pro vývoz milirarií, práva k fotografiím a filmovým sbírkám atd. naleznete v samostatné rubrice Služby veřejnosti.
Knihovna VHÚ
Pracoviště Rooseveltova
+420 973 215 544
Vedoucí knihovny VHÚ
+420 973 215 938
knihovna@vhu.cz
Časopis Historie a vojenství
Šéfredaktor
David Pazdera
+420 973 204 941
Armádní muzeum Žižkov
U Památníku 2
Praha 3 - Žižkov
+420 973 204 924
Letecké muzeum Kbely
Mladoboleslavská ul.
Praha 9 - Kbely
+420 973 207 500
Vojenské Technické Muzeum Lešany u Týnce nad Sázavou
Lešany u Týnce nad Sázavou
pošta Krhanice, 257 42
+420 973 296 161
