Mobilizační vyhláška, 1921

Mobilizační vyhláška, 1921

Dne 21. října 1921 přiletěl bývalý rakouský císař a uherský král Karel I. do maďarské Šoproni a zahájil s maďarskými oddíly, které se přidaly na jeho stranu, pochod na Budapešť. Možné restaurování Habsburků znepokojovalo především členy Malé dohody, z nichž nejagilnější bylo Československo, které další setrvání Karla I. na maďarské půdě považovalo za důvod k válce. Československo i Jugoslávie mobilizovaly, Rumunsko přemístilo k hranicím některé jednotky a podporovaly partnery diplomaticky.

Prezident Masaryk a premiér Beneš podepsali návrh ministra národní obrany Františka Udržala k vyhlášení mobilizace v neděli 23. října. Tisk mobilizačních vyhlášek se protáhl do noci a teprve v pondělí se o ní dozvěděla Praha a některé oblasti Podkarpatské Rusi dokonce až o tři dny později. Prvním mobilizačním dnem byl stanoven čtvrtek 27. října 1921.

Ačkoli se vyskytly četné problémy, podle hlášení francouzské vojenské mise dopadla mobilizace lépe, než očekávala. Největší počet záložníků ignorujících mobilizační výzvu pocházel z německého a maďarského pohraničí. V oblasti zemského vojenského velitelství Praha vyhlášku ignorovalo celkem 35 %, Brno 31 %, Bratislava 28 % a v Užhorodu 20 % záložníků. Kromě nedostatků ve výzbroji a výstroji se objevily též administrativní zmatky, ke kterým přispívala až u třetiny povolaných důstojníků neznalost služebního jazyka. Navzdory tomu polní armáda dosáhla pohotovosti v předepsanou dobu, byla ukázněná a poměrně dostatečně vyzbrojená a vystrojená.

Vojenský zásah však nebyl nutný, po krátké srážce s horthyovskými jednotkami na předměstí Budapešti si Karel I. uvědomil, že pokus o restauraci monarchie by skončil občanskou válkou a vydal rozkaz k ústupu. Již 19. listopadu dorazil na anglickém křižníku Cardiff přes Gibraltar na portugalský ostrov Madeira, kde o čtyři měsíce později ve věku třiceti čtyř let zemřel na zápal plic.

Navzdory odhaleným nedostatkům dosud nedobudované armády zapůsobil rázný postup Československa na západoevropské spojence velmi dobře. Prosazení zákona o ztrátě nároků Karla I. na uherský trůn v maďarském parlamentu dne 6. listopadu 1921 pak pro Malou dohodu znamenalo prestižní vítězství.

Rozměry: 66 x 47,5 cm

Vyhláška byla součástí původní sbírky Památníku osvobození.

Aktuálně



„Nestačíme, nemůžeme, jak bychom chtěli.“ Válečné zdravotnictví za první světové války bojovalo s časem, špínou i zoufalstvím

„Nestačíme, nemůžeme, jak bychom chtěli.“ Válečné zdravotnictví za první světové války bojovalo s časem, špínou i zoufalstvím

18. 04. 2025
Nemoci, zoufalství i improvizace. První světová válka obrátila životy vojáků i lékařů…
Před jeepem tu byla fena. Uvezla pět vojáků a poznala bláto i písek

Před jeepem tu byla fena. Uvezla pět vojáků a poznala bláto i písek

17. 04. 2025
Sedmý díl seriálu Poklady z depozitáře webu iDNES.cz se tentokrát věnoval většímu…
Přijďte na konferenci o evropském vystěhovalectví a migraci do Náprstkova muzea. Navazuje na výstavu výstavu o českých krajanech v USA zahájenou minulý týden v Armádním muzeu Žižkov

Přijďte na konferenci o evropském vystěhovalectví a migraci do Náprstkova muzea. Navazuje na výstavu výstavu o českých krajanech v USA zahájenou minulý týden v Armádním muzeu Žižkov

15. 04. 2025
Pohled na problematiku migrace Evropanů z vlastního kontinentu s důrazem na české vystěhovalectví do…
Před 80 lety začal útok s cílem osvobození Brna. Doprovázely jej ztráty obou stranách

Před 80 lety začal útok s cílem osvobození Brna. Doprovázely jej ztráty obou stranách

15. 04. 2025
Brněnská fáze bratislavsko-brněnské operace v dubnu 1945 nebyla úplně jednoduchá. Sovětská vojska…
Navštivte výstavu o Pražském povstání u  cyklostezky vedoucí okolo Armádního muzea Žižkov

Navštivte výstavu o Pražském povstání u cyklostezky vedoucí okolo Armádního muzea Žižkov

11. 04. 2025
Za zeleným plotem zadního traktu Armádního muzea Žižkov, kolem nějž vede hodně…