Německá pistole Langenhan model II

V poměrně pestré kolekci německých samonabíjecích pistolí lze nalézt několik modelů vzhledově mírně připomínajících belgickou pistoli Browning 1900. Svým základním uspořádáním se jí na první pohled přibližují pistole Langenhan v ráži 7,65 mm a 6,35 mm Browning, dnes označované jako modely I, II a III. Jejich výrobcem byla firma Friedrich Langenhan, Gewehr- und Fahrradfabrik v Zella-St. Blasii, jak zněl její název v době, kdy s jejich s výrobou začala.

Historie firmy sahá až do roku 1842, kdy ji založil Valentin Friedrich Langenhan (1819–1886) se svým otcem Johannem Gottliebem Langenhanem (1791–1883). V původní kovárně s mlýnským náhonem vyráběli nářadí, puškové hlavně a různé zbrojní součásti. Výroba zbraní se postupně stávala stěžejním výrobním programem, v němž nechyběly luxusní pušky, revolvery a jednoranové pistole nejrůznějších systémů. V roce 1873 zde vznikl a byl také vyráběn saský armádní revolver M 1873, zavedený u saského jezdectva.

V roce 1885 převzal společnost Friedrichův syn Ernst Hermann Langenhan (1859–1929) a rozšířil její výrobní program o vzduchové zbraně a od roku 1896 začal s výrobou bicyklů s obchodním názvem Meteor. Na prahu první světové války, kdy se do výrobního programu dostala první samonabíjecí pistole model I v ráži 7,65 mm Browning, již měla firma více než 300 zaměstnanců.

Konstrukci pistole nechránil žádný patent; firma podala pouze 21. října 1914 přihlášku k ochraně užitného vzoru (Deutsches Reichsgebrauchmuster, DRGM – německý říšský užitný vzor), ten jí byl udělen pod číslem 625263. Žádost o udělení druhého užitného vzoru pochází z 28. června 1915 a obdržela jej pod číslem 633251.

Do výroby se pistole dostala zřejmě na podzim roku 1914 a není překvapivé, že převážná část produkce se dostala do výzbroje německé císařské armády. Převzaté exempláře nesou na levé straně těla vyraženou malou značku v podobě gotického písmene M, R nebo D s korunkou.

Jelikož pistole nenesly kromě nápisu F. L. Selbslader a čísel obou užitných vzorů žádné firemní a modelové označení, byly často označovány pouze uvedenými iniciálami firmy. K označení první vyráběné pistole Langenhan jakožto model I došlo až zpětně podle následujících kapesních modelů označených římskými čísly II a III.

Restrikce vyplývající z versailleské smlouvy přimělo po válce firmu k orientaci na výrobu kapesních pistolí v ráži 6,35 mm Browning. Zřejmě v roce 1920 uvedla továrna na trh dva zmenšené modely původní pistole, jež se především konstrukčně lišily způsobem spojení pouzdra závěru, v němž byla uložena vratná pružina, s vlastním závěrovým blokem. Na rozdíl od válečného modelu nespojoval oba hlavní díly šroub procházející otočným třmenem, nýbrž otočná páka, jejíž rameno se nacházelo na pravé straně pouzdra závěru. Její otočení směrem vzad odpojilo pouzdro závěru, takže jej bylo možné vysunout z vedení na hlavni směrem vpřed. Samotný závěrový blok pak stačilo vysunout z vedení v drážkách na těle pistole dozadu. Zadní plocha tvořila v horní části pevné hledí. Na rozdíl od mnoha jiných pistolí vyrážela firma výrobní číslo zbraně na vnitřní stěnu zásobníkové šachty blíže ústí, takže při zběžném ohledání není patrné. Hlavní díly značila zpravidla posledním trojmístným číslem výrobního čísla.

Kapesní pistole Langenhan nenesly plné firemní značení, pouze na pravé straně závěru měly vyražené příjmení majitele firmy s označením ráže. Na některých exemplářích se vyskytovalo označení modelu „Mod. II“, avšak v které fázi výroby jej firma zavedla, není dosud jasné.

Rovněž dosud nevíme, kdy jejich výroba skončila; nejčastěji je uváděn rok 1928, kdy v Německu začaly platit restriktivnější zákony ohledně držení zbraní. Celková produkce rovněž dosud vyčíslena nebyla, lze ji odhadovat okolo 10 000 kusů.

Exemplář s výrobním číslem 7 412 získalo muzeum v roce 1962 převodem z Hlavní správy VB Praha.

TECHNICKÉ ÚDAJE:

• Ráž: 6,35 mm Browning
• Celková délka: 142 mm
• Výška: 103,5 mm
• Šířka: 25,5 mm
• Délka hlavně: 80 mm
• Délka záměrné: 122 mm
• Kapacita zásobníku: 8 nábojů

Hmotnost bez zásobníku: 474 g