O atomové pumě ve Vojenských listech

O atomové pumě ve Vojenských listech

Svržení jaderných bomb na Hirošimu a Nagasaki v srpnu 1945 bylo přelomovou dějinnou událostí, která rezonovala po celém světě. Obnovené Československo v tom nebylo výjimkou. V říjnu 1945 vyšel v časopise čs. armády Vojenské listy článek od důstojníka letectva Stanislava Krejčíka, v němž byla tato nová zbraň, „přinášející náhlá a okamžitá rozhodnutí“, představena. Větší část příspěvku je věnována vysvětlení základních principů radioaktivní přeměny a fungování atomové bomby, přičemž autor vychází z prozatím známých faktů ze zahraničního tisku. Úplný závěr textu je ale chmurnou úvahou nad budoucností lidské civilizace, které se v blízké budoucnosti má dle slov autora dostat vhodného prostředku ke spáchání sebevraždy, bude-li to tedy jejím přáním. Odpovědnost dává pisatel obecně lidstvu, i když o tom, jak bude jaderná energie využívána, reálně rozhodovali hlavně představitelé supervelmocí.

Autor článku Stanislav Krejčík, příslušník čs. letectva ve Velké Británii, vykonával u 312. stíhací perutě funkci technického důstojníka a později sloužil na jiných technických postech v rámci britské RAF. Nedlouho po návratu do Československa přešel z armády do civilního letectví, ale již v roce 1946 odešel znovu do zahraničí pracovat v mezinárodní letecké dopravní asociaci IATA. Do ČSR se již nevrátil, i když k tomu byl po nástupu komunistické diktatury v roce 1948 vyzýván.

Časopis Vojenské listy vycházel pouze od května do prosince roku 1945. Ministr národní obrany Ludvík Svoboda označil v úvodníku prvního čísla jako jeho hlavní úkol seznámit naše vojáky s Rudou armádou, aplikovat její zkušenosti v našem vojsku a pomáhat utužit vzájemnou spolupráci. O západních spojencích se vůbec nezmínil. Obsah prvních čísel Svobodově definici poměrně odpovídal, neboť se hojně využívalo překladů sovětských článků. Postupně ale rostla nespokojenost s tématy příspěvků a v úvodníku k listopadovému číslu redakce přiznává, že dosud publikovaný obsah je vystaven kritice čtenářů. Část kritických hlasů volala spíše po navázání na prvorepublikové Vojenské rozhledy, než po navýšení přítomnosti Rudé armády v tématech. Redakce slíbila do nového roku změny, hlavně co se týče odbornosti příspěvků. Ty však již nenastaly, protože Vojenské listy přestaly po prosincovém čísle vycházet. Později je nahradil časopis Vojenská mysl, vytvořený podle sovětských vzorů.

 

Citace:

KREJČÍK, S. Atomová puma. Vojenské listy. 1945, roč. 1, č. 6, s. 25-28. Dostupné z: https://digitalnistudovna.mo.gov.cz/uuid/uuid:d1f6ba33-9ab0-11e9-8cfc-005056b73ae5.

 

Marek Fišer

Aktuálně



Kurátor VHÚ Praha Ivan Fuksa získal cenu Miroslava Ivanova za knihu popisující konflikt v Hejnicích v roce 1938

Kurátor VHÚ Praha Ivan Fuksa získal cenu Miroslava Ivanova za knihu popisující konflikt v Hejnicích v roce 1938

08. 06. 2026
Cenu Miroslava Ivanova v kategorii Regionální dějiny za rok 2025 obdržel kurátor Sbírky XIX.…
Letoun, který nemá být snadno čitelný. Unikátní kamufláž pro český C-390 navrhl akademický malíř Pavel Holý z VHÚ Praha

Letoun, který nemá být snadno čitelný. Unikátní kamufláž pro český C-390 navrhl akademický malíř Pavel Holý z VHÚ Praha

08. 06. 2026
Do České republiky brzy dorazí první ze dvou transportních letounů Embraer C-390…
PŘED 100 LETY - AERO BULLETIN č. 14 - 7. června 1926

PŘED 100 LETY - AERO BULLETIN č. 14 - 7. června 1926

07. 06. 2026
Št. kapitán Stanovský v Portugalsku. Vzácné pochopení portugalských úřadů. Laskavostí čs. konsulátu…
Brusilovova ofenzíva – 110 let od rakousko-uherské pohromy s dalekosáhlými následky

Brusilovova ofenzíva – 110 let od rakousko-uherské pohromy s dalekosáhlými následky

03. 06. 2026
Během první světové války se východní fronta nikdy nestala hlavním dějištěm globálního…
Od návratu vojenských chemiků z Perského zálivu uplynulo 35 let

Od návratu vojenských chemiků z Perského zálivu uplynulo 35 let

02. 06. 2026
Na konci května uplynulo 35 let od návratu Československého samostatného protichemického praporu…