Otto Gutfreund, Z fronty, kolem 1918.

Otto Gutfreund, Z fronty, kolem 1918.

Český sochař a legionář Otto Gutfreund (1889–1927) je považován za jednoho z nejlepších českých umělců 20. století. Věhlas jeho tvorby dosáhl evropských rozměrů již před první světovou válkou, zejména díky jeho plastice „Úzkost“ (1911–1912). V roce 1914 se přihlásil do řad českých a slovenských dobrovolníků, bojujících na straně Francie proti státům Ústředních mocností. Stál u zrodu Roty Nazdar a účastnil se prvních bojů naší zahraniční jednotky v oblasti Champagne.

Když byla Rota Nazdar po bitvě u Arrasu zrušena, dostal se do sporu s francouzským vojenským velením. Byl zajat a celé dva válečné roky 1916–1818 strávil v internačních táborech. Vysílen každodenní fyzickou prací tvořil za dlouhých večerů tužkové a uhlové kresby do svých deníků či na čtvrtky papíru. Sochařské tvorbě se za těchto extrémních podmínek věnovat nemohl. Až v prosinci 1918 byl díky intervenci členů československé vlády propuštěn. Následující dva roky žil v Paříži ve velmi nuzných podmínkách. Po dlouhém přesvědčování přátel se rozhodl v roce 1920 přece jen vrátit do svobodné republiky. Osud však nepřál mimořádnému sochaři naplno rozvinout talent a pokračovat v úspěšné tvorbě. V červnu roku 1927 Otto Gutfreund utonul nešťastnou náhodou ve Vltavě. Přesto však zanechal v českém poválečném umění nesmazatelnou stopu. Během posledních let vytvořil několik významných veřejných zakázek - například studie figur československých legionářů pro Památník odboje, logo pro Škodovy závody v Praze nebo reliéf pro průčelí Legiobanky v Praze Na Poříčí.

Ukázkou umělcovy tvorby z doby jeho válečné internace je i prezentovaná tužková kresba, kombinovaná s uhlovou technikou. Dokonale ponurou atmosféru díla vytváří sklánějící se figury pochodujících vojáků, kteří odolávají nepřízni počasí. Kresba se podobně jako další dochovaná díla tohoto autorova období vyznačuje hlubokou expresivitou, podmíněnou krutými podmínkami, v nichž byl vězněn.

Papír, tužka, uhel, 124 x 224 mm.

Kresba byla získána do sbírky Vojenského historického ústavu Praha v roce 1924 formou nákupu od autora.

Aktuálně



V Armádním muzeu Žižkov diskutují historici na konferenci  "Nové pohledy na rok 1945", ve středu můžete přijít i vy

V Armádním muzeu Žižkov diskutují historici na konferenci "Nové pohledy na rok 1945", ve středu můžete přijít i vy

20. 05. 2025
Poslední z velké řady akcí k 80. výročí konce 2. světové války…
Historici VHÚ Praha napsali novou knihu o válkách a vojenství, pokřtila ji ministryně obrany Jana Černochová

Historici VHÚ Praha napsali novou knihu o válkách a vojenství, pokřtila ji ministryně obrany Jana Černochová

19. 05. 2025
Vojenský historický ústav Praha vydal novou publikaci Války a vojenství v českých…
Zavedení bitevního vrtulníku Mi-24 jako prostředku přímé bojové podpory pozemního vojska

Zavedení bitevního vrtulníku Mi-24 jako prostředku přímé bojové podpory pozemního vojska

19. 05. 2025
Zkušenosti z lokálních válek ve Vietnamu a na Středním východě ukázaly rozsáhlé bojové…
Dnes stojíme před podobnou změnou myšlení, jakou prošli naši předkové ve 30. letech, říká v rozhovoru historik Karel Straka

Dnes stojíme před podobnou změnou myšlení, jakou prošli naši předkové ve 30. letech, říká v rozhovoru historik Karel Straka

16. 05. 2025
Česká republika si připomíná 80 let od konce druhé světové války, připravili…
Vojenský historický ústav Praha pomáhá při vzniku etiopského vojenského muzea

Vojenský historický ústav Praha pomáhá při vzniku etiopského vojenského muzea

16. 05. 2025
Do Prahy přijela ministryně obrany Etiopie Aisha Mohammed Musa, ve svém úřadě…