Otto Matoušek, Dráty, Flossenbürg, 1944.

Otto Matoušek, Dráty, Flossenbürg, 1944.

Tušová kresba českého malíře Oty Matouška (1890–1977) vznikla v době jeho věznění v nacistickém koncentračním táboře Flossenbürg v roce 1944, kam byl deportován v prosinci 1943. I přes zdejší nelidské podmínky cítil potřebu uměleckého projevu. Vytvořil zde kolem osmdesáti kreseb, zachycujících ve zkratkovité surové podobě ponuré okamžiky života v táboře.  Prezentované dílo zobrazuje pohled na jeden z objektů tábora za plotem z ostnatých drátů. Ostré světlo lampy, vrhající stíny na sloupy přístřešku, vytváří zlověstnou atmosféru noci. Autor použil tušovou techniku za použití štětce. Jedná se tedy o dílo hraničící mezi kresbou a malbou. Minimalistický přístup za použití odstínů černé barvy je typický pro celý soubor těchto kreseb.

Za protektorátu se Otto Matoušek, bývalý legionář, záhy zapojil do protinacistické činnosti v odbojové organizaci Vasil Škrach, která působila v Českých Budějovicích. Staral se o finanční podporu perzekuovaných vojáků nebo těch, kteří odcházeli do exilu. Pečoval i o jejich rodiny. Po zatčení jejich členů, navázal spojení s ilegálním hnutím Bílá Hora v Praze. V březnu 1943 byl na základě udání jednoho ze spolupracovníků odvlečen ze svého domu ve Zborovské ulici (tehdejší Lazaretstrasse). Při výslechu na českobudějovickém Gestapu byl krutě mučen. Přišel o chrup a částečně ztratil i sluch. Zbytek roku strávil ve věznici v Malé pevnosti v Terezíně a v pracovním táboře Gestapa v Kladně. Následovala deportace do Flossenbürgu, jak je uvedeno v textu výše.

Na samotném konci války čekala Matouška zkouška nejtěžší - pochod smrti. Měl obrovské štěstí, že přežil. Na konci dubna 1945 byl osvobozen americkou armádou ve Stamsriedu v Bavorsku. Tato pohnutá životní etapa zanechala v umělci nezapomenutelné stopy, které roku 1946 vydal v cyklu reprodukcí tužkových kreseb a štětcových maleb s názvem Kresby z koncentráku. Po válce ještě trvalo nějaký čas, než se umělec začal opět věnovat civilní tvorbě. Vzpomínky na dobu věznění byly stále příliš čerstvé a přístup ke zpracované látce byl již odlišný, zjednodušení formy projevu ještě výraznější.

Papír, tuš, 305 x 210 mm.

Kresba byla získána do sbírky Vojenského historického ústavu Praha formou nákupu od autora v roce 1946.

Aktuálně



Izraelští vojenští historikové a veteráni navštívili Vojenský historický ústav Praha

Izraelští vojenští historikové a veteráni navštívili Vojenský historický ústav Praha

12. 05. 2025
Do Vojenského historického ústavu Praha zavítala vzácná návštěva, předseda Izraelské komise pro…
Být hrdinou se v českých dějinách nevyplácí, říká v rozhovoru historik Jindřich Marek

Být hrdinou se v českých dějinách nevyplácí, říká v rozhovoru historik Jindřich Marek

09. 05. 2025
Česká republika si připomíná 80 let od konce druhé světové války, připravili…
Zákresy míst zásahů obětí Pražského povstání

Zákresy míst zásahů obětí Pražského povstání

08. 05. 2025
Vojenský historický ústav zveřejnil další digitální edici historického pramene s informacemi o…
Česká republika si připomíná 80 let od konce války: Respekt a úctu si zaslouží všichni padlí, řekl prezident

Česká republika si připomíná 80 let od konce války: Respekt a úctu si zaslouží všichni padlí, řekl prezident

08. 05. 2025
Nejvyšší představitelé státu v čele s prezidentem republiky Petrem Pavlem dnes u…
Technika ze sbírek VHÚ je k vidění i na Vítězném náměstí

Technika ze sbírek VHÚ je k vidění i na Vítězném náměstí

06. 05. 2025
V úterý 6. května odpoledne byla oficiálně zahájena výstava Nezapomeňme 80 na…