Perský Řád Homayoun - I. třída, velkokříž

Perský Řád Homayoun - I. třída, velkokříž

Prezentovaná dekorace přísluší záslužnému řádu, který navázal na starší perský Řád lva a slunce. Tento předchozí záslužný řád byl založen Fát Alí Šáhem z dynastie Kádžárovců v roce 1808. Původně byl udělován ve dvou třídách, později již v pěti třídách a v přidružených záslužných medailích (zlatá, stříbrná a bronzová). Po nástupu dynastie Pahláví v roce 1925 se ještě několik let uděloval, avšak roku 1939 jej šáh Rezá nahradil právě Řádem Homayoun (Nishan-i-Humayun), jehož název lze přeložit jako „Císařský řád“ (odvozeno z výrazu „Temssaal-e Homaayooni“ – „obraz šáha“). Nový Řád Homayoun převzal od svého předchůdce základní prvky symboliky, a to především motiv středového medailonu náprsních hvězd a klenotů, tedy lva a slunce. Zachován zůstal i úzus, podle něhož byl lev na dekoracích určených pro cizince ozbrojený šavlí, zatímco na dekoracích pro domácí obyvatelstvo byl neozbrojený. Charakteristickým znakem dekorací řádu Homayoun a před ním i Řádu lva a slunce bylo také rozlišení barev stuhy, které reflektovalo sociální postavení a funkční zařazení dekorovaného – původně byla modrá stuha vyhrazena příslušníkům dvora, zatímco zelená, červená se zelenými okraji, čistě červená a čistě bílá byly obvykle určeny pro vyšší armádní důstojníky podle hodnosti. Systém přiřazovaní barev stuh byl upravován celkem třikrát v letech 1836, 1856 a 1872, přičemž poslední úprava vyhradila čistě zelenou stuhu Řádu lva a slunce pro cizince. Nástupnický Řád Homayoun tuto tradici následně zachoval, avšak na okraje stuhy doplnil červené pruhy. Existenci řádu definitivně ukončila íránská islámská revoluce v letech 1978−1979.

Popis:

Stříbrná náprsní hvězda o průměru 96 mm při síle 1-5 mm má osm cípů oddělených jedním plochým mezipaprskem, zatímco cípy jsou tvořeny vždy jedenácti plochými paprsky. Nejdelší středový paprsek každého cípu je smaltován zeleně. Kruhový středový medailon je oddělený zeleně smaltovaným mezikružím s červeně smaltovanými okraji. V medailonu se nachází kolorovaný motiv lva se šavlí v pravé přední tlapě, situovaný na pozadí slunce a modré oblohy. Na reversu hvězdy je svisle orientovaná připínací jehlice a dva háčky k uchycení na oděv.

Na zelené velkostuze s červenými pruhy při okrajích je zavěšen stříbrný klenot o průměru 59 mm při síle 2-7 mm. Klenot má podobu hvězdice se čtyřmi cípy, tvořenými pěti plochými paprsky oddělenými vždy jedním plochým mezipaprskem. Kruhový středový medailon je oddělený zeleně smaltovaným mezikružím s červeně smaltovanými okraji. V medailonu se nachází kolorovaný motiv lva se šavlí v pravé přední tlapě, situovaný na pozadí slunce a modré oblohy. Revers je hladký.

Exemplář byl do sbírky Vojenského historického ústavu získán koupí v roce 1972.

Aktuálně



Od začátku školního roku máme připravené nové přednášky o vojenské historii i oblíbené procházky

Od začátku školního roku máme připravené nové přednášky o vojenské historii i oblíbené procházky

10. 08. 2026
Nový školní rok je také ve znamení nových přednášek ve Vojenském historickém…
Když historie ožívá mezi legendami RAF. Osamělý vlk se natáčel v Leteckém muzeu Kbely

Když historie ožívá mezi legendami RAF. Osamělý vlk se natáčel v Leteckém muzeu Kbely

09. 08. 2026
Existují místa, kde je minulost stále téměř hmatatelná. Jedním z nich je…
Opomíjené zázemí – Údržba a oprava pozemní a letecké techniky v československé armádě v letech 1945 – 1989

Opomíjené zázemí – Údržba a oprava pozemní a letecké techniky v československé armádě v letech 1945 – 1989

09. 08. 2026
Po skončení druhé světové války začala být československá armáda postupně naplňována potřebnou…
Přijďte se do Armádního muzea Žižkov podívat na maketu atomové bomby Little Boy i střešní tašku z prefekturního paláce v Hirošimě

Přijďte se do Armádního muzea Žižkov podívat na maketu atomové bomby Little Boy i střešní tašku z prefekturního paláce v Hirošimě

07. 08. 2026
Data 6. srpna 1945 a 9. srpna 1945 budou navždy spojena s útoky…
Setkání s profesorem Knížákem

Setkání s profesorem Knížákem

06. 08. 2026
Málokoho by napadlo spojovat osobu profesora Milana Knížáka s Vojenským historickým ústavem…