PEŠINA Z ČECHORODU, Tomáš Jan. Mars Moravicus

Dne 19. prosince 1629 se v rodině počáteckého řezníka narodil budoucí barokní historiograf a katolický duchovní Tomáš Jan Pešina, později užívající přídomek z Čechorodu. Proslavil se svými díly o historii Moravy, která se na dlouho stala hlavním pramenem poznání o moravských dějinách, a byl uznáván již svým známějším současníkem Bohuslavem Balbínem.

Studoval na jezuitských školách, nejprve od roku 1643 na gymnáziu v Jindřichově Hradci, poté od roku 1648 na jezuitské akademii v Klementinu v Praze. Stal se mistrem literárního umění a bakalářem teologie. V roce 1653 obdržel kněžské svěcení a v následujících letech působil jako děkan v Kostelci nad Orlicí a v Litomyšli. V roce 1658 byl jmenován biskupským vikářem v Chrudimském kraji a o pět let později kanovníkem kapitul v Litoměřicích a na Vyšehradě. V roce 1666 se stal kanovníkem kapituly svatého Víta, s níž spojil svůj další život i literární působení.

Ve svatovítské katedrále byl postupně kazatelem, scholastikem a 4. května 1670 byl zvolen děkanem metropolitní kapituly. Současně působil i jako revizitační komisař na Kouřimsku, Chrudimsku, Královéhradecku a Boleslavsku, kde navštěvoval jednotlivé farnosti a zjišťoval jejich stav. V roce 1674 se ve svatovítské kapitule neúspěšně ucházel o uprázdněné místo probošta. V letech 1670–1675 za pražského arcibiskupa Matouše Ferdinanda Sobka z Bílenberka zastával úřad oficiála a generálního vikáře.

Dostalo se mu též významného uznání vídeňského dvora, když byl jmenován císařským radou a posléze císařským falckrabětem. Oba úřady byly sice spíše čestného charakteru, ale stále poskytovaly držiteli i určité pravomoci (falckrabě měl například právo legitimovat nemanželské děti). Díky oblibě a podpoře přímluvců u dvora získal také šlechtický titul, a dokonce i vytoužený biskupský úřad, ačkoliv pouze titulární. V roce 1675 byl Leopoldem I. jakožto uherským králem jmenován titulárním biskupem samandrijským – tedy biskupem ve městě Smederevo na východě Srbska.

Již v roce 1663 vydal v Litomyšli první latinský spis o historii Moravy, Prodromus Moravographiae (Moravopis), v němž přinesl základní vlastivědné údaje a stručný přehled dějin této země. Moravskou historií se systematicky zabýval z podnětu svých profesorů a také Bohuslava Balbína, jenž byl Pešinovým blízkým přítelem, a dokonce mu věnoval své dílo Obrana jazyka slovanského, zvláště českého. Téhož roku jako Moravopis byl vydán také Pešinův spis Ucalegon Germaniae, Italiae et Poloniae: Hungaria, flamma belli Turcici ardens popisující turecké výboje v Evropě a varující před tureckým nebezpečím.

Tomáš Pešina kromě studia archivních pramenů také sbíral a pořádal sbírky relikvií. Sestavil dva katalogy svatých ostatků ve svatovítském chrámu doplněných o jejich historii a historii katedrály – v roce 1673 to byl Phosphorus septicornis a o rok později Thesaurus in lucem protractus. Jeho blízký vztah ke svatovítské katedrále dokládá skutečnost, že jí odkázal část svého jmění. Tomáš Pešina se stal obětí morové rány, která zachvátila Prahu v létě roku 1680. Zemřel 3. srpna, poté co odmítl opustit pražskou katedrálu a ukrýt se před epidemií.

Prezentovaná kniha Mars Moravicus je největším dílem Tomáše Pešiny a jeho druhým spisem o historii Moravy. Přináší nejen líčení válečných událostí, ale také politických dějin. Jedná se sice o katolické protireformační pojetí historie, zároveň v něm ale prosvítá Pešinova láska k rodné zemi a její slavné minulosti. Její nepochybný význam pak tkví zvláště v tom, že byla zdrojem poznání o moravských dějinách pro řadu dalších generací historiků.

Citace:

PEŠINA Z ČECHORODU, Tomáš Jan, Mars Moravicus Sive Bella Horrida et Cruenta, Seditiones, Tumultus, Praelia, Turbae: & ex iis enatae Crebrae et Funestae Rerum Multationes, Dirae Calamitates, Incendia, Clades, Agrorum Depopulationes, Urbium Vastitates, Aedium Sacrarum et Prophanarum Ruinae, Arcium et Oppidorum Eversiones, Pagorum Cineres, Populorum Excidia, & alia id genus mala, quae Moravia hactenus passa fuit. Typis Joannis Arnolti de Dobroslawina, Pragae 1677.

Dostupné online: https://www.digitalniknihovna.cz/mzk/view/uuid:52688e6d-9dff-11e0-a742-0050569d679d?page=uuid:5277346e-9dff-11e0-a742-0050569d679d

Kristýna Jakl Ansorgová