Pistole ČZ model 22

Pistole ČZ model 22

Do pozice monopolního výrobce a dodavatele krátkých palných zbraní pro armádu se Česká zbrojovka vypracovala především tím, že dokázala zavést a v praxi prosadit přísně racionální výrobu na základě propracovaného tolerančního systému, jenž umožňoval vyrábět samonabíjecí pistole se 100% zaměnitelnými díly a s minimálním podílem ruční práce. To vše v době, kdy renomované evropské zbrojovky vyráběly zbraně šablonářským způsobem, kde ruční dopracování součástí představovalo běžnou praxi.

Prvním výrobkem Jihočeské zbrojovky v Plzni, založené stavitelem Karlem Bublou v roce 1920, se staly kapesní pistole s obchodním názvem Fox v ráži 6,35 mm Browning konstruktéra Aloise Tomišky (1868–1946). Její zcela atypická konstrukce se odlišovala od mnoha běžných pistolí v této ráži tím, že tělo pistole sestávalo z ocelového tvarovaného pláště tvořícího vedení závěru. To bylo zpevněno dvěma vložkami představujícími přední a zadní část rukojeti, zatímco třetí vložka kryla prostor pod hlavní, nesla odpružený záchyt sklopné spouště a měla vyfrézováno lůžko pro klín fixující hlaveň v těle pistole. Bicí mechanismus tvořil přímoběžný úderník, jehož zápalník plnil při doběhu závěru do zadní polohy funkci vyhazovače.

Závěr vyčníval z těla pistole pouze zadní částí opatřenou na bocích hmatníkovými drážkami usnadňujícími jeho uchopení. Hlaveň s navlečenou vratnou pružinou byla uložena v dutině závěru a s tělem ji spojoval pružný klín zasunutý z levé strany. K uvolnění klínu sloužil přední výstupek dna zásobníku, jímž bylo nutné zatlačit spodní pružné rameno mírně vzhůru a poté klín vysunout z těla pistole.

Od léta roku 1920 byl budován nový tovární objekt ve Strakonicích. Jelikož zbrojovka neměla dostatek kvalifikovaných pracovníků, obeznámených se sériovou výrobou zbraní, zaměstnala v březnu 1921 Johanna Gugenbergera z belgické zbrojovky Fabrique Nationale v Liége, aby tento stav zlepšil. Období výroby pistolí Fox trvalo přibližně jeden rok a nakonec vzniklo maximálně okolo 1 500 kusů; o sériové výrobě v pravém slova smyslu se však mluvit nedalo.

Jelikož ani po roce nedoznaly přípravy pod Gugenbergerovým vedením znatelného pokroku, rozvázala s ním zbrojovka k 15. březnu 1922 pracovní poměr a na jeho místo přijala ing. Anatolije (Anatola) Petroviče Zaljubovského (1859–1936), odborníka s velkými zkušenostmi se zaváděním zbrojní výroby v carském Rusku.

Zaljubovský dospěl k závěru, že za daného stavu věcí by bylo zcela neekonomické pokračovat v produkci, takže práce na pistolích se zastavily. Do poloviny dubna 1922 vypracoval přehled nezbytně nutných změn, na jehož základě zahájila konstrukční kancelář zbrojovky práce na výkresech jednotlivých součástí.

Zásadní změnu v konstrukci přineslo rozhodnutí odstranit sklopnou spoušť a nahradit ji běžným typem spouště, chráněné lučíkem. Veškerá výkresová dokumentace byla dohotovena k 18. srpnu 1922 a předpokládalo se, že sériová výroba se rozběhne v listopadu s průměrnou denní produkcí 80 pistolí v jedné směně. V polovině listopadu 1922 se ve stadiu rozpracování nacházelo 500 kusů a továrna provedla zkoušky tolerancí na prvních 25 pistolích s uspokojivým výsledkem.

Do počátku března 1923 továrna zhotovila celkem 400 pistolí a do konce srpna se jí podařilo zkompletovat 871 kusů. Do konce roku 1923 bylo vyrobeno 1 130 pistolí model 22 při průměrné montáži pohybující se okolo 34 kusů týdně. V následujícím roce 1924 se počty zvýšily a na jeho konci dosáhly hodnoty 4 920 pistolí, přičemž na skladě měla továrna 5 231 kusů. V prvním pololetí roku 1925 již měla produkce pouze nárazový charakter a továrna vykázala výrobu pouhých 633 kusů. Celkový počet pistolí sice nekoresponduje s dochovanými týdenními výkazy výroby, ale reálně se jednalo o 9 099 kusů.

Některá provedení pistolí model 22 neměla střenky vyrobené z plastu, nýbrž z ořechového dřeva s osazeným mosazným emblémem na levé straně v podobě písmen ČZ, jejž dodávala pražská firma Franta Anýž & Co.

Exemplář s číslem 6977 získalo muzeum v roce 2010 převodem z Policejního prezídia Praha.

 

TECHNICKÉ ÚDAJE:

  • Ráž: 6,35 mm Browning
  • Celková délka: 123 mm
  • Výška: 77 mm
  • Šířka: 22,4 mm
  • Délka záměrné: – (pouze drážka na závěru)
  • Délka hlavně: 63 mm
  • Počet drážek v hlavni: 6
  • Kapacita zásobníku: 6 nábojů
  • Hmotnost pistole s prázdným zásobníkem: 400 g

Aktuálně



Přijďte ve čtvrtek do Armádního muzea na komentované historické filmy z našich sbírek

Přijďte ve čtvrtek do Armádního muzea na komentované historické filmy z našich sbírek

24. 03. 2025
Další podvečer při němž odborníci z VHÚ Praha komentují dochované historické filmové…
Seminář pro muzejní pedagogy se konal v Armádním muzeu Žižkov

Seminář pro muzejní pedagogy se konal v Armádním muzeu Žižkov

24. 03. 2025
Pracovní skupina pro spolupráci mezi Armádním muzeem Žižkov a školou Komise pro…
Skončila mezinárodní vědecká konference „Válečná a vojensko-politická spojenectví v moderních a soudobých dějinách střední Evropy: Přednosti, limity, výzvy“

Skončila mezinárodní vědecká konference „Válečná a vojensko-politická spojenectví v moderních a soudobých dějinách střední Evropy: Přednosti, limity, výzvy“

21. 03. 2025
V Armádním muzeu Žižkov skončila třídenní mezinárodní vědecká konference „Válečná a vojensko-politická spojenectví…
Druhým dnem pokračovala mezinárodní vědecká konference „Válečná a vojensko-politická spojenectví v moderních a soudobých dějinách střední Evropy: Přednosti, limity, výzvy“

Druhým dnem pokračovala mezinárodní vědecká konference „Válečná a vojensko-politická spojenectví v moderních a soudobých dějinách střední Evropy: Přednosti, limity, výzvy“

20. 03. 2025
V Armádním muzeu Žižkov pokračuje mezinárodní vědecká konference „Válečná a vojensko-politická spojenectví v…
Začala mezinárodní vědecká konference „Válečná a vojensko-politická spojenectví v moderních a soudobých dějinách střední Evropy: Přednosti, limity, výzvy“

Začala mezinárodní vědecká konference „Válečná a vojensko-politická spojenectví v moderních a soudobých dějinách střední Evropy: Přednosti, limity, výzvy“

19. 03. 2025
V Armádním muzeu Žižkov začala ve středu 19. března třídenní mezinárodní vědecká konference…