Pistole s francouzským křesadlovým zámkem, L. Becher, Karlovy Vary, kolem 1740

Karlovarští Becherové byli příslušníky silného puškařského cechu, jemuž svým významem mohl v průběhu 18. století konkurovat snad jedině puškařský cech pražský. Nejstarší zachovaná cechovní kniha karlovarských puškařů začíná rokem 1673 a můžeme z ní vyčíst, že cechovní schůze se konaly jednou za čtvrt roku a účastnili se jich povinně všichni puškařští mistři, zatímco tovaryši jen výjimečně na pozvání. Za učně byli přednostně přijímáni synové puškařů a jejich učební doba byla tříletá. Po ní získali výuční list a vydali se na zkušenou do jiných puškařských center – Prahy, Brna, Vídně nebo Norimberku. Po tříletém vandru se zpravidla vrátili a další tři roky pracovali jako tovaryši v dílnách svých otců nebo jiných puškařských mistrů. Poté se mohli přihlásit k tzv. mistrovskému roku, po jehož dobu pracovali pod dohledem dvou cechem stanovených mistrů a na jehož konci museli předložit dva vlastnoručně vyrobené kusy. Pokud byly uznány za vyhovující, byl předkladatel přijat do cechu a po zaplacení přijímacího poplatku prohlášen mistrem puškařem. Mohl si pak zřídit vlastní dílnu a otevřít puškařský obchod.

V době největšího rozkvětu karlovarského puškařství, ve třicátých letech 18. století, měl cech dvacet pět mistrů, z nichž každý mohl zaměstnávat až osm tovaryšů. Po celou dobu cech udržoval mezi svými členy přísný řád a bedlivě se staral o vysokou kvalitu karlovarských puškařských výrobků. Ty byly známé po celém světě, čemuž výrazně napomáhalo i prostředí lázeňského města, kam v 18. století přijíždělo velké množství zámožných hostů, zejména šlechticů. Z nich jen málokterý odolal, aby si domů neodvezl nějakou novou loveckou pušku nebo pár pistolí. Ještě v roce 1788 pracovalo v Karlových Varech čtrnáct puškařů, mezi nimiž vynikal zejména Leopold Becher mladší, jehož lovecké zbraně s dokonalými uměleckými rytinami měly evropskou pověst. Počátkem 19. století však začalo v souvislosti s rozvojem tovární výroby zbraní karlovarské puškařství upadat a v roce 1835 byl kdysi slavný puškařský cech rozpuštěn.

Hlaveň pistole z Becherovy dílny je válcová, za prstencem oktogonální, s hladkým vývrtem. Má mosaznou mušku a nad komorou ji zdobí rytý listový ornament a signatura „Leopold Becher“. Křesadlový zámek je francouzský, zámkovou desku po celé ploše pokrývá rytina bitevní scény a rozvilin, mosaznou zámkovou protidesku pak rozsáhlá reliéfní scéna lovecké štvanice na divočáka. Zbraň je celopažbená, pažbu z ořechového dřeva zdobí řezba rostlinného ornamentu. Kování je mosazné, zlacené v ohni. Po celé ploše kování se reliéfně táhnou vojenské a lovecké motivy. Dřevěný nabiják s pěchovákem je z rohoviny.

Pistole byla do sbírky Vojenského historického ústavu Praha získána nákupem v roce 2017.

TECHNICKÉ ÚDAJE:

• Ráže: 13,5 mm
• Délka: 442 mm
• Délka hlavně: 275 mm
• Hmotnost: 914 g