Plakáty upozorňující na nebezpečí min, Balkánský poloostrov 90. léta 20. stol.

Vyhlášení nezávislosti Chorvatska a Slovinska na Jugoslávii dne 25. června 1991 nevědomě zahájilo desetiletí vleklých válek a etnických střetů na Balkánském poloostrově, které nakonec vedly k rozpadu dosavadního mnohonárodnostního státu jižních Slovanů s hlavním městem v Bělehradě. Smutným dědictvím po tomto konfliktu, jehož průběh doprovázela nezměrná genocidní brutalita k civilnímu obyvatelstvu, se stalo velké množství nevybuchlých protipěchotních a protitankových min. Jedná se o problém, který dlouhodobě brání plnohodnotnému rozvoji hospodářství, infrastruktury a turistiky v řadě tamních regionů. Značné potíže do současnosti způsobuje i „stěhování“ výbušnin během rozsáhlých povodní. Nejvíce postiženým státem je v tomto ohledu Bosna a Hercegovina, kde se podle odhadů z roku 2009 nacházelo 220 tisíc min na 13077 označených lokalitách. Šlo o 1555,34 km² půdy, tj. 3,04% z celkové rozlohy území. Počínaje rokem 2014 zůstává v zemi přibližně 120 tisíc náloží na 9400 zmapovaných minových polí. Nepřekvapí, že Bosna a Hercegovina v této neradostné statistice vévodí celé Evropě. Druhou zemí na kontinentu v počtu poležených min je Chorvatsko. Oficiální údaje Chorvatského centra pro odminování z června 2014 hovoří o potřebě prověření a „vyčištění“ dalších 596 km². Jedná se asi o 1,05% z celkové rozlohy země.

Plakáty na fotografiích sloužily jako varování pro příslušníky mezinárodních mírových jednotek v Jugoslávii. Jejich poselství k vojákům, ale současně i k civilnímu obyvatelstvu, je vyjádřeno nad míru jasně. Obezřetnost, využívání prověřených komunikací a zejména potlačení vrozené zvědavosti či sběratelských choutek, mohla zachránit život. Dvojice dvojjazyčných plakátů pochází z produkce Agentury vojenských informací a služeb MO České republiky. Plakát v anglickém jazyce byl distribuován cestou Severoatlantické aliance.

Předměty na fotografiích věnoval v lednu 2015 do sbírek Vojenského historického ústavu Praha soukromý sběratel.