Platon Dějev, Vlastizrádce, 1937
K příležitosti 20. výročí bitvy u Zborova vytvořil malíř a legionář Platon Dějev pozoruhodné realistické dílo s prvky kubismu. Představuje postavu ruského legionáře v životní velikosti, který se stal na konci války obětí rakousko-uherských internacionalistů. Na krku má zavěšenou tabulku s textem ve třech jazycích – němčině, maďarštině a češtině: Vlastizrádce – člen čechoslovácké legie. Je oděn do bílé košile a jezdeckých kalhot. Červenobílá bikolora na čepici značí jeho příslušnost k čs. legiím. Ve výrazných kubistických tvarech na pozadí obrazu dominují odstíny zeleně a červánků. Autor tímto dílem vzdal hold všem legionářů, kteří položili své životy na frontách první světové války. Dílo je signováno v levé dolní části: Platon Dějev 1937.
Platon Dějev (1901−1981) pocházel z Cetynje v Černé Hoře. Jeho rodiče byli ruské národnosti. Mládí strávil již v Jekatěrinburku, kde vystudoval Umělecko-průmyslovou školu. V roce 1918 se přihlásil do čs. armády. Byl zařazen nejprve k čs. střeleckému záložnímu pluku, později působil v hodnosti svobodníka v týlovém intendanstvu. Po návratu do Československa v září 1920 pokračoval v uměleckém studiu ve speciálce u profesora Jakuba Obrovského. Ve dvacátých letech pracoval jako výtvarný referent v redakci Československého legionáře, od roku 1931 pak jako hlavní restaurátor Karáskovy galerie v Praze. Vydal řadu kulturně-historických publikací, z nichž asi nejznámější je výpravné encyklopedické dílo Výtvarníci-legionáři (1937).
Plátno, olej, 1950 x 1150 mm.
Umělecké dílo bylo získáno do sbírky Vojenského historického ústavu Praha formou nákupu v roce 2021.
Aktuálně
Jak vznikalo československo-francouzské spojenectví a jak se vyvíjela situace v Evropě po skončení 1. světové války? Odpovědi na tyto dotazy se dozvěděli účastníci dalšího podvečera v Armádním muzeu Žižkov
Österreichisches Suchblatt – digitální zpřístupnění jednoho pátracího listu z první světové války
My spali pod autem, dnes mají piloti terapeuta a klimatizovaný karavan
Letní škola pro seniory v Armádním muzeu nabízí komentované prohlídky i debaty s historiky
Jak Kennedy a Chruščov jednali ve Vídni
Vojenský historický ústav Praha
U Památníku 2, 130 05, Praha 3
muzeum@vhu.cz
Ředitelství
Ředitel VHÚ Praha
brigádní generál Mgr. Aleš Knížek
Sekretariát ředitele
+420 973 204 900
ID DS
hjyaavk
Správní rada pro vyřízení vývozních povolení, darů či výkupů
+420 973 204 903
Správní rada pro vyřízení zápůjček
+420 973 204 900
Veškeré informace týkající se zápůjček exponátů na výstavy a další akce, formuláře pro vývoz milirarií, práva k fotografiím a filmovým sbírkám atd. naleznete v samostatné rubrice Služby veřejnosti.
Knihovna VHÚ
Pracoviště Rooseveltova
+420 973 215 544
Vedoucí knihovny VHÚ
+420 973 215 938
knihovna@vhu.cz
Časopis Historie a vojenství
Šéfredaktor
David Pazdera
+420 973 204 941
Armádní muzeum Žižkov
U Památníku 2
Praha 3 - Žižkov
+420 973 204 924
Letecké muzeum Kbely
Mladoboleslavská ul.
Praha 9 - Kbely
+420 973 207 500
Vojenské Technické Muzeum Lešany u Týnce nad Sázavou
Lešany u Týnce nad Sázavou
pošta Krhanice, 257 42
+420 973 296 161
