První československá rádiová stanice TRD vz. 23

První československá rádiová stanice TRD vz. 23

Fotogalerie

První československá rádiová stanice TRD vz. 23
škpt. Tomský, škpt. Racek a npor. Deyl
První československá rádiová stanice TRD vz. 23 (dobová fotografie)
První československá rádiová stanice TRD vz. 23
škpt. Tomský, škpt. Racek a npor. Deyl
První československá rádiová stanice TRD vz. 23 (dobová fotografie)
Základním problémem, před kterým stálo telegrafní vojsko čs. branné moci od samého vzniku, byl akutní nedostatek spojovacího materiálu. Již v listopadu 1918 bylo v kasárnách na pražském Újezdě zřízeno Ústřední telegrafické skladiště a v červnu 1919 při něm vznikly dílny pro opravu telegrafního materiálu. Po přestěhování na pražský Pohořelec byla v rámci skladiště v listopadu 1921 ustanovena sedmičlenná studijní komise pro stanovení vzorů přístrojů. Jejím členem se stal rovněž poručík Karel Deyl, který se krátce před tím vrátil ze studií na Vysoké škole radiotelegrafní v Paříži. Pro podzimní armádní manévry, které se konaly v září 1923 poblíž Poličky, dílny dodaly prvních osm zákopových rádiových stanic TRD I. Jednalo se o první výrobek svého druhu v Československu. Stanice byla pojmenována podle svých tvůrců (škpt. Tomského, škpt. Racka a npor. Deyla – viz. foto zleva). Armáda ocenila především jednoduchou obsluhu stanic. Při manévrech se osvědčily natolik, že byla okamžitě objednána jejich sériová výroba jako rádiových stanic vz. 23.
Výnosem MNO ze dne 22. ledna 1924 byly se zpětnou platností od 1. ledna ustaveny samostatné Vojenské telegrafní dílny, jejichž ředitelem byl jmenován škpt. Otto Tomský, vedoucím provozu škpt. Jan Racek a vedoucím laboratoří npor. Karel Deyl.
Stanice vz. 23 byla dlouhovlnná rádiová stanice pracující v pásmu od 500 do 1000 kHz ve dvou přepínatelných rozsazích. V pravé části stanice byl vestavěn vysílač RV 1 a v levé přijímač RP 1, který bylo možné vyjmout a mohl pracovat samostatně.

Ve sbírkách Vojenského historického ústavu se nachází modernizovaná verze stanice vz. 23/28, která byla získána v roce 1989 převodem z Národního technického muzea.

Aktuálně


Pattonovi duchové vstupují do Čech

Pattonovi duchové vstupují do Čech

20. 04. 2025
Dva dny poté, co na české území vstoupila v Ašském výběžku první americká…
Armádní muzeum Žižkov, Národní památník hrdinů heydrichiády a Národní památník na Vítkově budou na Velikonoce otevřeny

Armádní muzeum Žižkov, Národní památník hrdinů heydrichiády a Národní památník na Vítkově budou na Velikonoce otevřeny

19. 04. 2025
Na Velikonoce (Velký pátek i Velikonoční pondělí) budou expozice VHÚ Praha (Armádní…
„Nestačíme, nemůžeme, jak bychom chtěli.“ Válečné zdravotnictví za první světové války bojovalo s časem, špínou i zoufalstvím

„Nestačíme, nemůžeme, jak bychom chtěli.“ Válečné zdravotnictví za první světové války bojovalo s časem, špínou i zoufalstvím

18. 04. 2025
Nemoci, zoufalství i improvizace. První světová válka obrátila životy vojáků i lékařů…
Před jeepem tu byla fena. Uvezla pět vojáků a poznala bláto i písek

Před jeepem tu byla fena. Uvezla pět vojáků a poznala bláto i písek

17. 04. 2025
Sedmý díl seriálu Poklady z depozitáře webu iDNES.cz se tentokrát věnoval většímu…
Přijďte na konferenci o evropském vystěhovalectví a migraci do Náprstkova muzea. Navazuje na výstavu výstavu o českých krajanech v USA zahájenou minulý týden v Armádním muzeu Žižkov

Přijďte na konferenci o evropském vystěhovalectví a migraci do Náprstkova muzea. Navazuje na výstavu výstavu o českých krajanech v USA zahájenou minulý týden v Armádním muzeu Žižkov

15. 04. 2025
Pohled na problematiku migrace Evropanů z vlastního kontinentu s důrazem na české vystěhovalectví do…