Rakouská krátká puška Finanz-Gewehr M 1873/77

V průběhu jediného roku 1867 zavedla rakouská armáda do výzbroje zadovku systému Wänzl se záklopkovým závěrem vídeňského puškaře Franze Wänzla, ale také pušku zkonstruovanou Josefem Werndlem (1831–1889) a jeho dílovedoucím Karlem Holubem (1830–1903).

Werndlův a Holubův systém měl otočný blokový závěr válcového tvaru, jehož osa otáčení se nacházela pod osou hlavně. K otevření závěru sloužila plochá rukojeť na levé straně, jejímž otočením doprava došlo k odkrytí nábojové komory, jelikož spodní část závěru měla vybrání pro zasunutí náboje do nábojové komory. Systém Werndl představoval podstatně bezpečnější a spolehlivější konstrukci. Puškařská firma Josef und Franz Werndl & Comp. ve Štýru, kterou řídil Josef Werndl společně se svým bratrem a matkou, se postupně díky armádním zakázkám rozrostla do podoby továrny, jež nesla od 1. srpna 1869 název Oesterreichische Waffenfabriks- Gesellschaft (OEWG). Štýrská zbrojovka pohltila některé menší výrobce a postupně si vybudovala a udržovala dominantní postavení hlavního dodavatele palných zbraní rakouské armádě, ale také významného exportéra, jež skončilo až s rozpadem monarchie.

Pušky Werndl M. 1867 byly v rakouské armádě zavedeny jako pěchotní a myslivecké (společné pro pěchotu i myslivecké sbory) a jako karabiny (pušky pro zvláštní sbory – Extra-Korps Gewehr). Společně s nimi zavedla armáda dva typy nábojů: puškový a pistolový (pro karabiny). Karabiny a pušky pro zvláštní sbory se vzájemně lišily pouze způsobem nošení, tedy umístěním spodních poutek, ale také tím, že u pušek Extra-Korps byl používán bodák.

Werndlův dílovedoucí Karel Holub zdokonalil v roce 1871 původní konstrukci zavedeného vzoru 1867 v několika směrech. Především odstranil původní ploché pero, umístěné v zadní části pouzdra závěru, jež sloužilo k vymezení obou krajních poloh otočného závěru, a nahradil jej šroubovou pružinou, uloženou v závěru kolmo k jeho ose. Opěrná destička tlačená pružinou dosedala na rovné plochy, vyfrézované na ose závěru, čímž fixovala závěr v otevřené či uzavřené poloze. Změn doznala také opěrná deska a způsob zajištění osy šroubem v zadní stěně pouzdra závěru. Nejmarkantnější změnu ovšem představovalo uložení bicího mechanismu na vnitřní stěnu zámkové desky, což přineslo zjednodušení tvaru kohoutu a zmenšení jeho vyosení směrem doleva. Zavedení modernizované konstrukce do výzbroje rakouské branné moci jakožto vzor 1873 posvětil císařský výnos z 10. února 1873.

Stejně jako v řadě jiných případů, také u zbraní Werndl M. 1873 existují nejen pokusné exempláře, ale rovněž méně rozšířené varianty, vyrobené v nevelkém množství. Mezi ně patří krátká puška Finanz-Gewehr M. 1873/77, určená pro výzbroj finanční stráže. Přestože svými rozměry odpovídala pušce pro zvláštní sbory (Extra-Korps Gewehr), je označována jako puška ve smyslu základního pěchotního a mysliveckého provedení. Takto však byla vedena v knize objednávek štýrské zbrojovky, proto její označení odborná literatura také v této formě převzala.

Základní markant, odlišující krátkou pušku pro finanční stráž od běžného provedení Extra-Korpsu, představovala přední objímka s nosičem bodáku na pravé straně, jejíž provedení odpovídalo objímkám u některých opakovacích četnických karabin Kropatschek M. 1881, ale také u pozdějších modelů z roku 1884. Příslušný šavlový bodák vycházející ze vzoru 1870 nebyl zaměnitelný se standardním provedením, bylo možné jej tedy nasadit pouze na Finanz-Gewehr.

Jednotlivá finanční ředitelství zadávala objednávky pušek štýrské zbrojovce na základě svých potřeb, ale rovněž podle finančních možností. Dosud jsou známy pouze objednávky z let 1886–1891, kdy OEWG dodala v roce 1886 např. finančnímu ředitelství pro Tiroly, Vorarlbergsko a Innsbruck rovných 250 kusů včetně bodáků či 200 pušek objednaných ministerstvem společných financí. Další objednávky přišly v letech 1891–1892 ze strany finančního ředitelství v Linci a v Praze. Identifikace jednotlivých dochovaných exemplářů vzhledem jejich objednavateli je však nemožná již z toho důvodu, že dodané kusy nenesly přidělovací označení příslušného útvaru finanční stráže. Objednávky z uvedených let dosáhly celkového počtu 1149 kusů, avšak dosud známé výčty nelze považovat za úplné, jelikož existují exempláře s vročením na zámkové desce starším, než je uvedené rozpětí let 1886–1892.

Exemplář s číslem 9538 E z roku 1882 získalo muzeum v roce 1960 převodem ze státního zámku Konopiště.

Ráž: 11 mm Werndl (Kar. Patr. M.77)

Celková délka: 1004 mm

Délka hlavně: 566 mm

Délka záměrné: 381 mm

Hmotnost: 3032 g