Rakouský kyrysnický palaš, kolem 1730

Rakouský kyrysnický palaš, kolem 1730

V průběhu 17. století palaš postupně přebral funkci jezdeckého meče. Byl vytvořen jako kombinace rovné mečové čepele západního typu s dopředu zakřiveným šavlovým jílcem. Tato kombinace přinesla možnost použití palaše k bodnutí i seknutí a současně díky tvaru rukojeti k zasazení přesnější a pádnější rány. Nová zbraň byla lehčí než původní západoevropský meč a těžší než východní šavle. Čepel bývala zprvu broušena po obou stranách, u pozdějších typizovaných vojenských vzorů již pouze jednostranně. Svůj název získal palaš pravděpodobně odvozením z maďarského označení pro meč (pallos) a pod ním se brzy rozšířil do všech s Uhrami sousedících slovansky hovořících zemí.

V rámci evropských armád byl palaš jako vzorová zbraň poprvé zařazen do výzbroje těžké jízdy habsburské monarchie. Předpisem z roku 1705 (některé prameny uvádějí již rok 1700) byl zaveden palaš, jehož jílec byl opatřen jednoduchým záštitným obloukem, křížovou záštitou a palcovým prstencem na vnitřní straně rukojeti. Garnitura mohla být vyrobena z oceli nebo mosazi, přičemž použitý materiál se mohl lišit pluk od pluku. Široká jednosečná čepel byla opatřena rytinou jezdce na koni a oslavným nápisem (nejčastěji VIVAT CAROLUS VI nebo VIVAT ERZHERZOG JOSEPH).

Války, které podstoupila habsburská armáda v první čtvrtině 18. století, ukázaly, že použití jednoduchého jílce šavlového typu na palaších těžké jízdy je pro ochranu ruky nedostatečné.

Jílec palaše, který byl zaveden předpisem z roku 1716, byl proto na vnější straně doplněn bočním úponkem a širokým záštitným listem. Stejně jako u předchozího vzoru 1705 mohly být materiálem garnitury nového modelu mosaz nebo ocel. V následujícím období vzniklo hned několik variant, lišících se navzájem zejména tvarem a výzdobou záštitného listu, přičemž až do zavedení nového typu palaše v roce 1769 byly jílce všech těchto zbraní vyráběny výhradně z mosazi.

Čepel přímá, jednosečná, s oboustranným výbrusem, hřbetní rýhou, středovým hrotem a falešným ostřím. Na vnější straně zdobena rytinou rakouského orla pod korunou a nápisem „Romanorum Imperator“, na vnitřní straně ryto mužské poprsí a nápis „Vivat Carolus VI“.      Rukojeť dřevěná, potažená kůží. Garnitura mosazná. Hladký hřbet, páskový koš s obloukem, úponkem a vnějším kanelovaným záštitným listem. Plochá přímá záštita, na vnitřní straně palcový prstenec. Pochva dřevěná, potažená černou kůží. Mosazné páskové kování se třemi objímkami.

Délka 1020 mm, délka čepele 883 mm, šířka čepele 36 mm, hmotnost 980 g, hmotnost s pochvou 1 310 g.

Palaš byl do sbírky VHÚ získán v roce 1955 darem od Městského národního výboru Kraslice.

 

Aktuálně



V úterý 20. května začíná v  Armádním muzeu Žižkov mezinárodní vědecká konference "Nové pohledy na rok 1945"

V úterý 20. května začíná v Armádním muzeu Žižkov mezinárodní vědecká konference "Nové pohledy na rok 1945"

13. 05. 2025
Ve dnech 20.–21. května 2025 se v atriu Armádního muzea Žižkov v…
Izraelští vojenští historikové a veteráni navštívili Vojenský historický ústav Praha

Izraelští vojenští historikové a veteráni navštívili Vojenský historický ústav Praha

12. 05. 2025
Do Vojenského historického ústavu Praha zavítala vzácná návštěva, předseda Izraelské komise pro…
Být hrdinou se v českých dějinách nevyplácí, říká v rozhovoru historik Jindřich Marek

Být hrdinou se v českých dějinách nevyplácí, říká v rozhovoru historik Jindřich Marek

09. 05. 2025
Česká republika si připomíná 80 let od konce druhé světové války, připravili…
Zákresy míst zásahů obětí Pražského povstání

Zákresy míst zásahů obětí Pražského povstání

08. 05. 2025
Vojenský historický ústav zveřejnil další digitální edici historického pramene s informacemi o…
Česká republika si připomíná 80 let od konce války: Respekt a úctu si zaslouží všichni padlí, řekl prezident

Česká republika si připomíná 80 let od konce války: Respekt a úctu si zaslouží všichni padlí, řekl prezident

08. 05. 2025
Nejvyšší představitelé státu v čele s prezidentem republiky Petrem Pavlem dnes u…