Revoluční výzva z července 1916

Na obálce druhého čísla časopisu Revoluční výzva z července 1916 je k vidění grafika Vojtěcha Preissiga, na které si dezertující příslušník c. a k. pěšího pluku č. 28 bratrsky podává ruku s kozákem, jenž ho vítá do ruského zajetí. Jsou tím připomínány karpatské události z předchozího roku, kdy se dostala do zajetí převážná část polního útvaru pražského 28. pluku a obecně se soudilo, že vojáci přešli z vlastní iniciativy k Rusům. V návaznosti na obálku se v červencovém čísle Revoluční výzvy objevují zejména rusofilské příspěvky, které prezentují válečné aktivity carského Ruska především jako boj za osvobození utlačovaných slovanských národů. „Revoluční výzva“ tedy nebyla výzvou k plošnému boji s autokratickými monarchiemi, jak by mohl z dnešního pohledu název časopisu napovídat, ale stála čistě na nacionálních sympatiích. Jak je v jedné pasáži uvedeno, „ruský car jest lidštější než císař německý“. Vzhledem k tomu, že na východní frontě tehdy probíhala úspěšná Brusilovova ofenziva, nechyběly v listu texty oslavující ruské vojenské úspěchy.

Kromě rusofilských příspěvků jsou články orientované obzvláště na kritiku laxní podpory českého protirakouského odboje ze strany amerických krajanů. Časopis totiž vycházel v New Yorku a jeho hlavním tvůrcem i nakladatelem byl čerstvý emigrant Josef Jarušek, který převzal pseudonym Slavomír Kratochvíl na památku odbojáře popraveného v listopadu 1914 za rozmnožování protirakouských letáků. Jarušek měl problémy vydávání periodika udržet a dle svých slov kvůli časopisu i žebral. Revoluční výzva vycházela až do září 1917, kdy byl ohlášen vznik nového časopisu Novina, který měl sloužit jako její nástupce. V té době již Jarušek-Kratochvíl časopis nevedl, nicméně jeho osoba byla v emigrantských kruzích nadále dosti známá kvůli jeho sporům s českoamerickými novináři a také v rámci krajanského Českého národního sdružení. Týkaly se většinou obvinění z šíření německé propagandy, mezi obviněnými byli i redaktoři, kteří po něm Revoluční výzvu převzali. Po válce se Kratochvíl vrátil ke jménu Josef Jarušek, ve dvacátých letech je ještě možné ho zaznamenat jako zahraničního dopisovatele některých českých deníků.

Exemplář druhého čísla Revoluční výzvy je jediným, který se ve fondu knihovny VHÚ Praha nachází. Původně byl součástí fondu Archivu národního osvobození. Vojenský historický ústav ho digitalizoval a je dostupný na Digitální studovně Ministerstva obrany ČR.

Citace:

Revoluční výzva: nová česká myšlenka posvěcená československému osvobození. 1916, roč. [1], č. 2. New York: Bohemian Publ. & Imp., 1916. S. 57-88. Dostupné z: https://digitalnistudovna.mo.gov.cz/uuid/uuid:01593fac-d6c2-4abf-ac73-ad37269e3acf

Marek Fišer

Popisky k obrázkům: