Říční monitor President Masaryk
Snímek pořízený ve třicátých letech zachycuje největší plavidlo, jímž meziválečné Československo disponovalo – hlídkovou loď nebo též říční monitor President Masaryk.
Stavba této lodi byla zahájena roku 1929 v Komárně. Délka lodi činila 47,5 m, délka 6 m a ponor 1,1 m; loď měla výtlak 214 tun. Hlavní dělostřeleckou výzbroj představovaly 4 kanóny neobvyklé ráže 66 mm, umístěné ve dvou věžích na přídi a na zádi. Vedle toho loď nesla 4 kulomety. Pancéřování bylo dosti slabé: činilo 5 až 10 mm. Loď byla spuštěna na vodu v říjnu 1930. Při zkouškách se ukázalo, že rychlost dosahuje pouhých 13,6 uzlu, došlo tedy k delší přestavbě. Po ní se maximální rychlost zvedla na takřka 17 uzlů. Definitivně tedy loď byla zařazena do služby až v srpnu 1932.
Po rozpadu Československa říční monitor padl do německých rukou a byl přejmenován na Bechelaren. V cizích službách chránil po přepadení Jugoslávie německou plavbu po Dunaji. Koncem roku 1943 byl stažen do Lince a přestavěn – mimo jiné dostal dieselové motory a došlo k obměně lehčí výzbroje. Na jaře 1944 byla loď poškozena při sovětském náletu. Po opravě loď v lednu 1945 podporovala neúspěšnou německou operaci, jež měla za cíl vyprostit Budapešť ze sovětského obklíčení. Při této příležitosti vypotřebovala všechnu dostupnou munici pro svá hlavní děla a čtveřice děl ráže 66 mm byla nahrazena dvojicí děl ráže 88 mm. Po těchto úpravách loď bojovala až do konce války a v květnu 1945 se německá posádka vzdala Američanům. Do Československa se loď vrátila až roku 1947, a to odzbrojená. Poté již nesloužila původním účelům a roku 1978 bylo toto nejvýznamnější československé plavidlo sešrotováno.
Aktuálně
V Armádním muzeu Žižkov diskutují historici na konferenci "Nové pohledy na rok 1945", ve středu můžete přijít i vy
Historici VHÚ Praha napsali novou knihu o válkách a vojenství, pokřtila ji ministryně obrany Jana Černochová
Zavedení bitevního vrtulníku Mi-24 jako prostředku přímé bojové podpory pozemního vojska
Dnes stojíme před podobnou změnou myšlení, jakou prošli naši předkové ve 30. letech, říká v rozhovoru historik Karel Straka
Vojenský historický ústav Praha pomáhá při vzniku etiopského vojenského muzea
Vojenský historický ústav Praha
U Památníku 2, 130 05, Praha 3
muzeum@vhu.cz
Ředitelství
Ředitel VHÚ Praha
brigádní generál Mgr. Aleš Knížek
Sekretariát ředitele
+420 973 204 900
ID DS
hjyaavk
Správní rada pro vyřízení vývozních povolení, darů či výkupů
+420 973 204 903
Správní rada pro vyřízení zápůjček
+420 973 204 900
Veškeré informace týkající se zápůjček exponátů na výstavy a další akce, formuláře pro vývoz milirarií, práva k fotografiím a filmovým sbírkám atd. naleznete v samostatné rubrice Služby veřejnosti.
Knihovna VHÚ
Pracoviště Rooseveltova
+420 973 215 544
Vedoucí knihovny VHÚ
+420 973 215 938
knihovna@vhu.cz
Časopis Historie a vojenství
Šéfredaktor
David Pazdera
+420 973 204 941
Armádní muzeum Žižkov
U Památníku 2
Praha 3 - Žižkov
+420 973 204 924
Letecké muzeum Kbely
Mladoboleslavská ul.
Praha 9 - Kbely
+420 973 207 500
Vojenské Technické Muzeum Lešany u Týnce nad Sázavou
Lešany u Týnce nad Sázavou
pošta Krhanice, 257 42
+420 973 296 161
