Ručně vyřezávanou lžíci si jako suvenýr z Ruska přivezl československý legionáře Antonín Klivický (22. 2. 1894–9. 8. 1968) z Pardubic. Klivický byl na počátku první světové války odveden do rakousko-uherské armády, ale již v prosinci 1914 padl do ruského zajetí, zde se přihlásil do československých legií a v dubnu 1916 byl zařazen k 1. a posléze k 2. čs. střeleckému pluku, s kterým se účastnil i bitvy u Zborova. Na konci sibiřské anabáze působil při velitelství 1. divize jako skladník. Do vlasti se vrátil v roce 1920 v hodnosti četaře.
Ručně vyřezávaná lžíce, ozdobená dubovými ratolestmi, nese na zadní straně rukojeti letopočet 1914-1915 a několik zkomolených místních jmen. Z nich lze usuzovat, že předmět pochází ze zajateckého tábora, snad od maďarského vojáka, který stejně jako Klivický prošel během roku 1915 ruskými zajateckými tábory. Obdobné dekorativní lžíce zde zajatci často vyráběli jako osobní památku nebo prostředek směnného obchodu.
Délka: 296 mm