[Rukopis věnovaný dějinám Chebu].

Na první pohled se jedná o poměrně nenápadnou knihu opatřenou pevnou pergamenovou vazbou, jejíž desky bylo možné k sobě kdysi fixovat za pomoci kožených řemínků, po kterých zbyly již jen nepatrné pozůstatky. Po zevrubném prozkoumání ale vyjde najevo, že si rukopis bezpochyby zaslouží díky svému obsahu uložit do pokladnice mezi cimélie Knihovny VHÚ Praha. Kromě obsahu je text zajímavý i tím, že byl sepisován průběžně, což trvalo přes devadesát let.

Z toho důvodu se na jeho vytváření podílela celá řada písařských rukou, z nichž první zaplňovala prázdné stránky v letech 1662 a 1663. Lze usuzovat, že majitel první písařské ruky užíval iniciál I. K. S., jak napovídá označení přední desky, jehož součástí je právě i rok 1662 tvořící dolní časovou hranici. Vznik a vedení této knihy je třeba zasadit do okruhu chebské městské rady, jak napovídá vlastní obsah zaměřený zejména na chebské městské dějiny.

Vlastní kniha je uvozena rozkládacím plánem zachycujícím opevnění města Chebu z počátku roku 1671, který je zčásti přilepen k přední předsádce. Jeho jedinečnost spočívá mimo jiné ve vysvětlivkách, jež obsahují tehdejší vlastní názvy některých fortifikačních prvků (bran a věží) a vzdálenosti mezi nimi. Poté následuje soubor různých drobných částí uvozující do problematiky Chebu a Chebska s akcentem na řeky. Po kratičkém pojednání o čtyřech řekách – Sále, Mohaně, Nábě a Ohři, jsou shrnuty zmínky o regionu v nejstarších historických pramenech.

Dále nesmí chybět opisy dvou listin klíčových pro postavení Chebska ve středověku, římského krále Ludvíka Bavora z roku 1315, v níž oznámil Chebským zastavení jejich města spolu s přilehlým krajem českému vladaři Janovi Lucemburskému. Ten je shodou okolností vydatelem té druhé, kterou roku 1322 kodifikoval oprávněnost držby Chebska.

Poté je věnována opět pozornost řece Ohři, kdy je připojen rovněž rozpis vzdáleností na ní mezi jejím pramenem a soutokem s Labem. Zvláštní pozornost je též věnována založení kláštera sv. Kláry v Chebu ve druhé polovině 13. století. Součástí knihy jsou i dva seznamy chebských purkmistrů, které se částečně překrývají a zahrnují období let 1395 až 1740. Ty sestávají z roku (snad nástup do úřadu) a jména, přičemž v některých případech je připojen také rok úmrtí. Jádro celého souboru ale představuje snůška historických událostí chronologicky seřazených, vztahujících se ke konkrétním rokům a týkajících se Chebu.

Tímto způsobem je zmapováno dění ve městě v období let 1134 až 1700. Formou tyto záznamy připomínají anály. Jako podklady pro jejich zpracování bezpochyby představovaly nejrůznější městské písemnosti, jako např. kroniky či účty. Tematicky do tohoto rukopisu poněkud nezapadá několik málo záznamů vztahujících se k bojům v rámci války o polské dědictví v Itálii roku 1734. Následující zprávy z rozmezí let 1734 až 1740 se pravděpodobně navrací zpět do prostředí Chebu, z nichž většina by se dala charakterizovat jako černá kronika. Na úplný konec knihy jsou přiřazeny analistické záznamy pro léta 1417–1573, které se s předchozím svodem událostí překrývá pouze časově, nikoli však obsahově. Od předchozích se tyto liší i stručností zápisu.

Tento rukopis představuje vskutku lukrativní pramen pro všechny potencionální badatele, kteří by se chtěli zabývat dějinami Chebu a jeho okolí od středověku po první polovinu 18. století.

Knihu si můžete přečíst online.

http://www.manuscriptorium.com/apps/main/index.php?request=show_static_collection_detail&collId=12000004151307723040

Citace:

[Rukopis věnovaný dějinám Chebu]. [S. l.: 1663–1755]. [334] l.