Ruská puška Berdan II 1870

Ruská puška Berdan II 1870

V průběhu transformace ruské armády a zbrojního průmyslu v v šedesátých a sedmdesátých letech 19. století pod vedením ministra války Dmitrije Alexejeviče Miljutina (1816–1912) přijala ruská armáda do výzbroje několik systémů zadovek. Překotné období, později Miljutinem označené za „nešťastné puškové drama“, završilo v roce 1870 zavedení pušky Berdan II pod označením „skorostrel´naja malokalibernaja vintovka Berdan nomer vtoroj“. Americký konstruktér plukovník Hiram Berdan (1824−1893) nabídl svoji konstrukci ruské armádě v dubnu 1869 při své návštěvě Petrohradu. Po srovnávacích zkouškách s bavorskou puškou Werder M 1869 padla volba na Berdanovu konstrukci. Vzhledem k tomu, že carská armáda zavedla v říjnu 1868 do výzbroje pušku Berdan, přepracovanou plukovníkem A. P. Gorlovem a ředitelem kanceláře Výzbrojní komise kapitánem K. I. Ginnisem, dostala nová puška pro odlišení označení Berdan II 1870. Obě zbraně měly zcela odlišnou konstrukci.
Na rozdíl od jiných zavedených pušek z období transformace dostaly objednávky na pušky Berdan II pouze státní zbrojovky v Tule, Iževsku a Sestrorecku, jež je ve čtyřech různých provedeních vyráběly až do konce osmdesátých let 19. století.
V prvním období výroby v letech 1872–1876 vyrobily závody 185 346 kusů. Během let 1877–1879 dosáhla produkce počtu 1 169 500 pušek. Jen do roku 1883 měla carská armáda ve výzbroji 1 580 897 pěchotních pušek, 102 192 dragounských, 137 276 kozáckých a pouze 833 karabin.
Přestože v roce 1891 zavedla carská armáda do výzbroje první opakovačku konstruktéra I. S. Mosina, pušky Berdan II představovaly nejrozšířenější model na ruské frontě. Řada pušek Berdan se také dostala do rukou čs. legionářů.
Jeden exemplář pušky, s níž dnes neznámý legionář prodělal 2. července 1917 bitvu u Zborova, vyrobila zbrojovka v Tule v roce 1885. Památné datum bitvy si její majitel vyryl na pravou stranu předpažbí a levou stranu ozdobil rozpětím válečných let 1914–1918.

Zbraň získalo muzeum převodem z Okresního muzea v Jičíně v roce 1958.

Aktuálně



Pattonovi duchové vstupují do Čech

Pattonovi duchové vstupují do Čech

20. 04. 2025
Dva dny poté, co na české území vstoupila v Ašském výběžku první americká…
Armádní muzeum Žižkov, Národní památník hrdinů heydrichiády a Národní památník na Vítkově budou na Velikonoce otevřeny

Armádní muzeum Žižkov, Národní památník hrdinů heydrichiády a Národní památník na Vítkově budou na Velikonoce otevřeny

19. 04. 2025
Na Velikonoce (Velký pátek i Velikonoční pondělí) budou expozice VHÚ Praha (Armádní…
„Nestačíme, nemůžeme, jak bychom chtěli.“ Válečné zdravotnictví za první světové války bojovalo s časem, špínou i zoufalstvím

„Nestačíme, nemůžeme, jak bychom chtěli.“ Válečné zdravotnictví za první světové války bojovalo s časem, špínou i zoufalstvím

18. 04. 2025
Nemoci, zoufalství i improvizace. První světová válka obrátila životy vojáků i lékařů…
Před jeepem tu byla fena. Uvezla pět vojáků a poznala bláto i písek

Před jeepem tu byla fena. Uvezla pět vojáků a poznala bláto i písek

17. 04. 2025
Sedmý díl seriálu Poklady z depozitáře webu iDNES.cz se tentokrát věnoval většímu…
Přijďte na konferenci o evropském vystěhovalectví a migraci do Náprstkova muzea. Navazuje na výstavu výstavu o českých krajanech v USA zahájenou minulý týden v Armádním muzeu Žižkov

Přijďte na konferenci o evropském vystěhovalectví a migraci do Náprstkova muzea. Navazuje na výstavu výstavu o českých krajanech v USA zahájenou minulý týden v Armádním muzeu Žižkov

15. 04. 2025
Pohled na problematiku migrace Evropanů z vlastního kontinentu s důrazem na české vystěhovalectví do…