Sportovní letouny Sokol M-1C a Meta Sokol

Sportovní letouny Sokol M-1C a Meta Sokol

Fotogalerie

Československé sportovní letouny M-1 Sokol a L-40 Meta Sokol v muzeu ve Kbelích, 1. květen 1969
Snímek, pořízený 1. května 1969 v muzeu ve Kbelích, zachycuje sportovní letouny Sokol M-1C (s imatrikulací OK-BHM) a Meta Sokol (OK-KHN), vyrobené ve 40. a 50. letech leteckou továrnou v Chocni (původně Beneš-Mráz, mnohem později Orličan Choceň).

 

Stroj M-1 Sokol představoval první československý sportovní letoun vyrobený po druhé světové válce; jeho autorem byl Ing. Zdeněk Rublič (pozdější konstruktér letounu L-29 Delfín). První verze označená M-1A a nesoucí motor Walter Minor 4-III poprvé vzlétla 6. března 1946. Krátce nato vznikla verze M-1B, vybavená motorem Toma 4, jenž však měl příliš slabý výkon. Tyto stroje byly dvoumístné.

Nejvýznamnějším představitelem tohoto typu byla verze M-1C, vyrobená v počtu 183 kusů, jež vznikla přidáním třetího křesla a mírnou úpravou křídel kvůli posunutému těžišti. Na jaře 1947 dvojice těchto letounů podnikla propagační dálkový let do Kapského města – jeden stroj byl zničen při nouzovém přistání v Nairobi, druhý v pořádku doletěl do cíle a zpět. Stroj verze M-1C měl rozpětí křídel 10 m, jeho délka činila 7,5 m a hmotnost prázdného letounu 410 kg; jeho konstrukce byla celodřevěná. Stroj, poháněný motorem Walter Minor 4-III o výkonu 105 koní, mohl letět maximální rychlostí 240 km/h. Dalšími úpravami vznikla verze M-1D, vyrobená v počtu 104 kusů. Vznikla i plováková varianta M-1E – jediný vyrobený stroj fungoval dobře a byl prodán do Finska.

Během několika let tak bylo vyrobeno takřka 300 strojů M-1 Sokol. Dosáhly celé řady rekordů, nalezly odbytiště v zahraničí. V Československu byly tyto letouny využívány jako aerotaxi nebo ve službách Svazarmu, i ke cvičným seskokům padákem, a pod označením K-63 sloužily v čs. letectvu jako kurýrní.

Na letouny M-1 Sokol navazovaly letouny L-40 Meta Sokol, sériově vyráběné v letech 1957–59; bylo jich vyrobeno celkem 106 kusů.

Aktuálně


Výzkum u českých krajanů v Chorvatsku

Výzkum u českých krajanů v Chorvatsku

15. 12. 2025
Pracovníci VHÚ Praha Miroslav Vyšata, Michal Louč a Leoš Krejča na podzim…
Československý deník sehrál v životě legionářů v Rusku velmi důležitou roli. Poprvé vyšel v prosinci 1917

Československý deník sehrál v životě legionářů v Rusku velmi důležitou roli. Poprvé vyšel v prosinci 1917

13. 12. 2025
V pátek 12. prosince 2025 uplynulo 108 let od prvního vydání Československého deníku,…
Děkujeme za podporu pro válečné veterány. Sbírka DiGiMÁK vynesla 450 tisíc korun

Děkujeme za podporu pro válečné veterány. Sbírka DiGiMÁK vynesla 450 tisíc korun

11. 12. 2025
Vojenský historický ústav Praha ve spolupráci s Vojenským fondem solidarity spustil 29.…
Tak trochu zamrzlé spojení

Tak trochu zamrzlé spojení

08. 12. 2025
V prosinci 1944 přijala československá Vojenská radiová ústředna (VRÚ) v anglickém Hocklife u Bedfordu…
Válečný veterán Petr Matouš pokřtil v Armádním muzeu Žižkov svou knihu. Patronkou je i ministryně obrany Jana Černochová

Válečný veterán Petr Matouš pokřtil v Armádním muzeu Žižkov svou knihu. Patronkou je i ministryně obrany Jana Černochová

05. 12. 2025
Ve čtvrtek 4. prosince se v atriu Armádního muzea Žižkov konal křest rozšířeného…