STANOVSKÝ, Vilém. Na českém letadle ve světě

Dne 25. května 1926 odstartovalo z pražského letiště ve Kbelích letadlo Aero Ab 11 s imatrikulací L-BUCD, přezdívané „Modrý pták“, s posádkou ve složení: pilot štábní kapitán Vilém Stanovský a mechanik František Šimek. Při etapovém dálkovém letu obletěli v následujících týdnech celou Evropu a navštívili také severní Afriku a Asii. Replika jejich stroje, postavená za použití originálních dílů (například motoru), je v současné době po renovaci k vidění v Leteckém muzeu Kbely, které také patří pod Vojenský historický ústav Praha.

První pokus o start učinili titíž letci již 21. května 1926, ale s ohledem na nepříznivé počasí a nízkou oblačnost a mlhu se Vilém Stanovský rozhodl za Berounem a Zdicemi vrátit zpět na letiště a cestu odložit. S ohledem na nutnost navigace podle vlastního vidu a tištěné mapy to bylo pochopitelné rozhodnutí. První etapu druhého pokusu představoval let z Prahy do Barcelony s mezipřistáním ve francouzském Istres. Zde to Stanovský dobře znal z válečných dob, kdy se na tomto letišti učil létat.

Aerovka překonala první den vzdálenost 1 500 km v čase 9 hodin a 16 minut, přičemž během letu nebyla nouze o dramatické okamžiky, například při přeletu Švýcarska nebo při sestupu k Barceloně, kde panovala nízká oblačnost a vrch Montjuïc se českým letcům málem stal osudným.

Během další cesty se vydali přes Gibraltar do hlavního města Maroka Rabatu, odtud pak přes Fez do Casablanky. Dalším cílem měl být po návratu do Evropy portugalský Lisabon, ale při letu je postihla nehoda, která si vyžádala nouzové přistání poblíž Lagosu. Stanovskému se manévr podařil v mimořádně obtížném terénu za cenu poškození stroje. Aerovku nezbylo než rozebrat a vlakem transportovat do Lisabonu, kde po zaslání náhradních dílů z Prahy, které přivezl inženýr Vlasák přímo z továrny, proběhla oprava stroje, aby bylo možné pokračovat v letu.

Z Lisabonu pokračovala výprava po trase Madrid, Paříž, Londýn, Brusel, Rotterdam, Kodaň, Stockholm až do finského Utti a Helsinek. Poté letci zamířili na jih přes estonský Reval, lotyšskou Rigu a litevské Kovno do Varšavy a dále do rumunské Bukurešti a na samý okraj Evropy do Cařihradu (tureckého Istanbulu). Po přeletu Dardanelské úžiny se vydali do Asie na turecké letiště v Ankaře, odkud se opět vrátili do Cařihradu. Následoval let do Athén a pak v pořadí druhé nouzově přistání pro poruchu motoru u řecké Prevezy. Opravu ale zvládl mechanik Šimek bez větších komplikací.

Více než dramatické chvíle čekaly na oba Čechy nad Jaderským mořem, kde jim začal za letu do Brindisi vynechávat motor. Po opravě spáleného magnetu pokračovali do Říma a odtud do Udine. Během návratu do Prahy absolvovali ještě obtížný přelet Alp. Před Prahou jim vylétla jako uvítací výbor naproti dvě další Aera Ab 11, která „Modrého ptáka“ doprovodila zpět do Kbel. Tam letci bezpečně přistáli 23. července 1926, poté co navštívili 23 států a překonali 15 070 km průměrnou rychlostí 164 km/hod.

Celá výprava znamenala obrovský úspěch a velkou propagaci mladého Československa i jeho leteckého průmyslu, jmenovitě továrny Aero. Stroje Aero Ab 11 pak vedle československé armády do své výzbroje nakoupilo také Finsko.

V prosinci téhož roku Vilém Stanovský dokončil vzpomínkovou knihu na tento dálkový let, která vyšla roku 1927 a již vám nyní představujeme. Jedná se o původně brožovanou publikaci v měkkých deskách s formátem 13,5 × 19,5 cm. Exemplář v Knihovně VHÚ byl později převázán do pevné vazby s kartonovými deskami potaženými mramorovaným papírem a vyztuženými na hřbetě a v rozích modrým plátnem. Při převazbě bohužel došlo ke ztrátě původních desek. Samotný text knihy je psán velmi živě a čtivě a jistě dokáže čtenáře strhnout, zvláště v dramatických pasážích. Je doprovázen řadou snímků z cesty, která je znázorněna i na malé mapce.

Knihu jsme digitalizovali a najdete ji volně dostupnou na Digitální studovně MO ČR. Je pěkným dokladem české dovednosti a leteckého umění, ale zároveň i příběhem samotného stroje Aero Ab 11, jehož originální díly jsou užity v replice, kterou můžete vidět v našem Leteckém muzeu ve Kbelích.

Citace:

STANOVSKÝ, Vilém. Na českém letadle ve světě. Praha: Topič, 1927. Dostupné z: https://digitalnistudovna.mo.gov.cz/uuid/uuid:8b1caf61-cedb-461e-8859-010631fe7fb6

Zdeněk Munzar

Unikátnímu letu věnujeme speciální sekci webových stránek VHÚ Praha. Můžete sledovat dobová hlášení, které Stanovský se Šimkem posílali do továrny, a pracovníci Aero Vodochody je pak sdělovali veřejnosti speciálním tiskem s názvem AERO BULLETIN.

Najděte si na homepage webu tuto ikonu a čtěte dobová hlášení:
(nebo klikněte na logo níže)

Za vstřícnost při spolupráci na tomto projektu děkujeme Archivu Národního technického muzea.