Vojenská legitimace Antonína Korimy, 1944

Vojenská legitimace Antonína Korimy, 1944

Vojenská legitimace představuje základní identifikační doklad vojáka a nejinak tomu bylo i u československé zahraniční armády za druhé světové války. Naše armáda tehdy používala hned několik druhů vojenských knížek v závislosti na hostitelské zemi. Na rozdíl od československé jednotky ve Velké Británii, kde naši vojáci přejali legitimaci britské armády, používali vojáci československé zahraniční armády na půdě SSSR od počátku doklady vlastní provenience.

První model vojenské legitimace, vydávané našim vojákům ještě v Buzuluku, měl podobu jednoduchých modrých desek s českým a ruským textem a neskýtal prostor k více než základním údajům o majiteli. Zhruba v polovině roku 1943 se začalo objevovat novější provedení legitimace, jež se od předchozího modelu na první pohled liší především koženkovými deskami v červené barvě. Uvnitř se pak skrývalo dalších osm stran, které již kromě základních údajů obsahovaly i kolonku „Úřední záznamy“ s dalšími údaji o svém majiteli, jako například povýšení, vyznamenání, nebo čísla přidělených zbraní. Pro Československou armádu v SSSR je tiskla moskevská tiskárna „Iskra revoljucii“.

Prezentovaná legitimace pochází z pozůstalosti Antonína Korimy (24. 5. 1905 – 18. 5. 1985), jenž odešel do SSSR již v roce 1932 jako člen dělnického družstva Interhelpo. Pracoval v kožedělném závodu ve Frunze (dnes Biškek) v Kyrgyzské SSR. V únoru 1942 přišel jako jeden z prvních československých občanů do Buzuluku, kde byl zařazen jako velitel družstva do čety pátračů-samopalníků. Pro jeho věk mu přezdívali „táta samopalníků“. Svoji mimořádnou odvahou a smyslem pro povinnost na sebe upozornil již v bitvě u Sokolova, kdy se od 3. března úspěšně účastnil průzkumných akcí v prostoru jižně od Sokolova i samotného střetu o obec, během něhož utrpěl průstřel zápěstí. Podruhé byl raněn již jako velitel roty během bojů na Dukle, kdy ho do hlavy zasáhla střepina z minometu. V důsledku toho trpěl psychickými problémy, kvůli kterým byl později superarbitrován. Po válce přesídlil zpět do Československa a až do roku 1963 působil jako vedoucí závodní stráže v Jáchymově.

Rozměry: 76 × 104 mm.

Legitimace Antonína Korimy byla do sbírky Vojenského historického ústavu Praha darována v roce 2023.

 

Aktuálně



Mezi exponáty Armádního muzea Žižkov. Psi Vojenské policie zvládají i neznámé prostředí

Mezi exponáty Armádního muzea Žižkov. Psi Vojenské policie zvládají i neznámé prostředí

09. 06. 2026
Služební psi Vojenské policie musí umět najít výbušninu nebo drogu nejen v…
Kurátor VHÚ Praha Ivan Fuksa získal cenu Miroslava Ivanova za knihu popisující konflikt v Hejnicích v roce 1938

Kurátor VHÚ Praha Ivan Fuksa získal cenu Miroslava Ivanova za knihu popisující konflikt v Hejnicích v roce 1938

08. 06. 2026
Cenu Miroslava Ivanova v kategorii Regionální dějiny za rok 2025 obdržel kurátor Sbírky XIX.…
Letoun, který nemá být snadno čitelný. Unikátní kamufláž pro český C-390 navrhl akademický malíř Pavel Holý z VHÚ Praha

Letoun, který nemá být snadno čitelný. Unikátní kamufláž pro český C-390 navrhl akademický malíř Pavel Holý z VHÚ Praha

08. 06. 2026
Do České republiky brzy dorazí první ze dvou transportních letounů Embraer C-390…
PŘED 100 LETY - AERO BULLETIN č. 14 - 7. června 1926

PŘED 100 LETY - AERO BULLETIN č. 14 - 7. června 1926

07. 06. 2026
Št. kapitán Stanovský v Portugalsku. Vzácné pochopení portugalských úřadů. Laskavostí čs. konsulátu…
Brusilovova ofenzíva – 110 let od rakousko-uherské pohromy s dalekosáhlými následky

Brusilovova ofenzíva – 110 let od rakousko-uherské pohromy s dalekosáhlými následky

03. 06. 2026
Během první světové války se východní fronta nikdy nestala hlavním dějištěm globálního…