Kalendář v minulosti neměl vždy podobu prostého grafického rozvrhu dní s kolonkami pro poznámky. V knižních vydáních bylo výše zmíněné zpravidla doplněno populárně laděnými literárními příspěvky či praktickými radami a informacemi k různým oborům lidské činnosti – stručně řečeno se jednalo o oblíbený druh četby pro široké vrstvy. Vojenský kalendář tuto charakteristiku téměř dokonale splňoval. Klasickou kalendářní a poznámkovou část doplňovaly obecné informace o vojenské službě a československé armádě, dále následovaly pasáže s krásnou literaturou (často z vojenského prostředí) a také faktografické příspěvky s aktuální nebo historickou vojenskou tematikou. Nedílnou součástí kalendáře byla každoročně reklama. Inzerovány zde byly přirozeně hlavně produkty a služby, které našly u vojska široké uplatnění, tedy například šití vojenských stejnokrojů, výroba bot, prodej potravin, alkoholu či tabáku do vojenských zátiší apod.
Co se týče zaměření kalendáře, nejednalo se v rámci našeho území o novinku. Česky či německy psané vojenské kalendáře vycházely už za Rakouska-Uherska a to i v době první světové války. Představovaný titul vydával Svaz čs. rotmistrů a jeho sestavovatelé si dali za cíl v první řadě seznámit veřejnost s Československou armádou, tudíž se nemělo jednat pouze o periodikum určené vojsku, byť například obsah reklam hovořil spíše o opaku.
Vojenský kalendář vycházel pravidelně od léta 1927 a vydání pro rok 1939 spatřilo světlo světa ještě v předmnichovském období, nejspíše z národně-bezpečnostních důvodů v něm však chybí jinak obvyklý rozpis organizace a dislokace čs. armády. Pokračování se již tento titul v dalším roce nedočkal a nebyl obnoven ani po skončení německé okupace. Na přelomu padesátých a šedesátých let ještě vycházel v nakladatelství Naše vojsko jeho nepřímý pokračovatel - Kalendář vojáka, ale obecně platilo, že takto literárně laděné kalendáře měly svůj zenit již dávno za sebou a až na výjimky postupně v poválečné době zanikly.
Citace:
Vojenský kalendář. Praha: Svaz čs. rotmistrů, 1927-1938.