Vzpomínka na druhé obležení pevnosti Přemyšl během první světové války
Snímek zachycuje jeden z fortů pevnosti Přemyšl, ležící na řece San ve východní Haliči na dnešním ukrajinsko-polském pomezí. Výstavba mohutného areálu začala za krymské války roku 1854 a do vypuknutí první světové války zde vyrostla nejsilnější rakousko-uherská pevnost na hranicích s Ruskem.
Oblast Přemyšlu byla poprvé obklíčena po polovině září 1914 silami generála Radka Dimitrijeva. Rusové provedli neúspěšný frontální útok a jejich ztráty byly obrovské. Dne 9. října 1914 Přemyšl ze sevření dočasně vyprostila rakousko-uherská 3. armáda.
Od 5. listopadu 1914 obléhali Rusové pevnost znovu, tentokrát pod velením generála Andreje Nikolajeviče Selivanova. V obklíčení se ocitlo asi 18 000 civilistů a 128 000 vojáků s nedostatečnými zásobami. Pokusy hlavních rakousko-uherských sil o opětovné vyproštění pevnosti skončily nezdarem, stejně jako výpady obránců. Rusové s útokem vyčkávali, až si hlad a nemoci vyberou mezi obránci svou daň. Dne 13. března 1915 došlo k průlomu v severní části vnější obranné linie a o devět dní později posádka pevnosti, bez potravin a po 133 dnech obléhání, kapitulovala. Ačkoli se podařilo zničit většinu zbylého válečného materiálu a pobořit opevnění, do zajetí padlo 9 rakousko-uherských generálů, zhruba 2 500 důstojníků a přibližně 110 000–117 000 vojáků. Dobytou pevnost si přijel prohlédnout sám car Mikuláš II.
Po úspěšném rakousko-uherském a německém protiútoku, který byl zahájen počátkem května u Gorlice, došlo k znovuobsazení velké části Haliče, včetně okolí Přemyšlu. Pevnost byla opětovně dobyta ve dnech 30. května – 3. června 1915 a v rakousko-uherských rukou zůstala do konce války.
Snímek byl součástí sbírky Vojenského historického ústavu Praha před rokem 1989.
Aktuálně
Vzpomínkový večer pro veterány UNPROFOR
Přihlaste do konce ledna své příspěvky na květnovou konferenci "Tváře brannosti – branná výchova, branné spolky a civilní obrana v dějinách"
15. ledna 1990 začala jednání expertů ČSSR a SSSR o konci pobytu sovětských vojsk v Československu
V kostele sv. Jana Nepomuckého v Praze se dnes konalo poslední rozloučení s generálporučíkem v. v. Miloslavem Masopustem
Kárne výbory v zahraničnej československej armáde počas druhej svetovej vojny
Vojenský historický ústav Praha
U Památníku 2, 130 05, Praha 3
muzeum@vhu.cz
Ředitelství
Ředitel VHÚ Praha
brigádní generál Mgr. Aleš Knížek
Sekretariát ředitele
+420 973 204 900
ID DS
hjyaavk
Správní rada pro vyřízení vývozních povolení, darů či výkupů
+420 973 204 903
Správní rada pro vyřízení zápůjček
+420 973 204 900
Veškeré informace týkající se zápůjček exponátů na výstavy a další akce, formuláře pro vývoz milirarií, práva k fotografiím a filmovým sbírkám atd. naleznete v samostatné rubrice Služby veřejnosti.
Knihovna VHÚ
Pracoviště Rooseveltova
+420 973 215 544
Vedoucí knihovny VHÚ
+420 973 215 938
knihovna@vhu.cz
Časopis Historie a vojenství
Šéfredaktor
David Pazdera
+420 973 204 941
Armádní muzeum Žižkov
U Památníku 2
Praha 3 - Žižkov
+420 973 204 924
Letecké muzeum Kbely
Mladoboleslavská ul.
Praha 9 - Kbely
+420 973 207 500
Vojenské Technické Muzeum Lešany u Týnce nad Sázavou
Lešany u Týnce nad Sázavou
pošta Krhanice, 257 42
+420 973 296 161
