Květnová ostraha hranic, někdy také nazývaná částečná mobilizace z května 1938, byla předzvěstí událostí vedoucích k rozpadu Československa.
Dne 12. března 1938 bylo území Rakouska připojeno k nacistickému Německu v rámci tzv. „anšlusu“. Po demilitarizaci Porýní v roce 1936 se stal anšlus dalším hmatatelným projevem expanzivní politiky třetí říše. Prodloužením hranic s Německem se výrazně zhoršily obranné možnosti Československa a vzrostla hrozba klešťového obchvatu armád bojujících v prostoru Čech.
Zpravodajci dostali v druhé polovině května od agentů z Německa zprávu o údajné koncentraci německé armády u hranic Československa. V odpoledních hodinách 20. května byla proto vyhlášena zpravodajská pohotovost a následně i heslo „Zborov“, které nařídilo provedení ostrahy hranic kvůli obavě z nenadálého německého útoku na republiku. Mimo jiné byl povolán 1. ročník I. zálohy. Toto opatření navýšilo stav armády na 371 000 mužů. Jednotky Stráže obrany státu, tvořící první obranný sled přímo na státní hranici, nastoupily na hranice velmi rychle. Poslední jednotka obsazovala své stanoviště nad ránem 21. května. V rychlosti nastoupili i záložníci, což se však neobešlo bez zmatků. Ostraha hranic byla odvolána v červnu 1938.