Vzpomínka na vylodění Spojenců v Normandii 6. června 1944
K provedení invaze do Evropy v červnu 1944 měl vrchní spojenecký velitel generál Dwight D. Eisenhower k dispozici vojska 21. skupiny armád pod velením britského generála Bernarda L. Montgomeryho. V prvním sledu byla americká 1. armáda a britská 2. armáda, ve druhém sledu pak kanadská 1. armáda. Zálohu vrchního velitele spojeneckých sil tvořila 3. armáda.
Invaze se měla uskutečnit již 5. června 1944, avšak v té době sužovalo oblast nad průlivem La Manche špatné počasí, takže operace musela být odložena. Spojenečtí meteorologové nicméně předpověděli, že se počasí na krátkou dobu zlepší a 6. června bude možno vyloďování provést.
V noci před vyloděním, jež dostalo krycí název operace Neptun, byly v Normandii shozeny tři výsadkové divize. Jako první měli v 6.30 ráno vstoupit na francouzskou půdu Američané na pláži Utah, vylodění v britském sektoru mělo podle plánu začít o hodinu později. Americké síly měly za cíl izolovat Cherbourg, síly britského impéria plánovaly obsadit významné město Caen. Invazní fronta byla široká celkem 80 km.
Ačkoli německá vojska nedokázala vylodění zabránit, vzdorovala místy dost tvrdě, zvláště na pláži Omaha. Spojencům se nepovedlo v první den invaze dosáhnout všech cílů, které si předsevzali, ale i tak již první den přistálo na pevnině 153 000 spojeneckých vojáků a další byli na cestě. Německé vrchní velení nenasadilo včas nejlepší zálohy z obav, že k hlavnímu útoku dojde u Calais. V následujících dnech se Spojenci začali postupně probojovávat do vnitrozemí Francie.
Vylodění v Normandii představovalo největší vyloďovací operaci v dosavadních dějinách a zásadně přispělo k osvobození Evropy.
Snímek byl do sbírky Vojenského historického ústavu Praha získán před rokem 1989.
Aktuálně
Vzpomínkový večer pro veterány UNPROFOR
Přihlaste do konce ledna své příspěvky na květnovou konferenci "Tváře brannosti – branná výchova, branné spolky a civilní obrana v dějinách"
15. ledna 1990 začala jednání expertů ČSSR a SSSR o konci pobytu sovětských vojsk v Československu
V kostele sv. Jana Nepomuckého v Praze se dnes konalo poslední rozloučení s generálporučíkem v. v. Miloslavem Masopustem
Kárne výbory v zahraničnej československej armáde počas druhej svetovej vojny
Vojenský historický ústav Praha
U Památníku 2, 130 05, Praha 3
muzeum@vhu.cz
Ředitelství
Ředitel VHÚ Praha
brigádní generál Mgr. Aleš Knížek
Sekretariát ředitele
+420 973 204 900
ID DS
hjyaavk
Správní rada pro vyřízení vývozních povolení, darů či výkupů
+420 973 204 903
Správní rada pro vyřízení zápůjček
+420 973 204 900
Veškeré informace týkající se zápůjček exponátů na výstavy a další akce, formuláře pro vývoz milirarií, práva k fotografiím a filmovým sbírkám atd. naleznete v samostatné rubrice Služby veřejnosti.
Knihovna VHÚ
Pracoviště Rooseveltova
+420 973 215 544
Vedoucí knihovny VHÚ
+420 973 215 938
knihovna@vhu.cz
Časopis Historie a vojenství
Šéfredaktor
David Pazdera
+420 973 204 941
Armádní muzeum Žižkov
U Památníku 2
Praha 3 - Žižkov
+420 973 204 924
Letecké muzeum Kbely
Mladoboleslavská ul.
Praha 9 - Kbely
+420 973 207 500
Vojenské Technické Muzeum Lešany u Týnce nad Sázavou
Lešany u Týnce nad Sázavou
pošta Krhanice, 257 42
+420 973 296 161
