Zajatci z Přemyšlu
Fotogalerie
V březnu 1915 kapitulovala v bezvýchodné situaci rakousko-uherská pevnost Přemyšl. Po několika měsících obléhání a marných zimních pokusech o vyproštění tak pevnost padla do rukou carské armády. Téměř sto dvacet tisíc vyhladovělých obránců se dostalo do ruského zajetí. Tím však jejich útrapy zdaleka nekončily, v nehostinných podmínkách zajateckých táborů strádali podvyživení a oslabení vojáci různými nemocemi a tisíce z nich se již nikdy nedočkaly návratu domů.
V květnu téhož roku vydalo c. a k. ministerstvo války první část seznamu válečných zajatců z Přemyšlu (In Przemyśl Kriegsgefangene). V únoru následujícího roku pak vyšel čtvrtý, poslední díl. Seznamy byly zveřejňovány na podkladech dodaných ruským Červeným křížem, přičemž v nich byli seřazeni dle abecedního pořadí nejprve důstojníci a poté mužstvo. Rozhodně se o nich nedá říci, že by byly bez výjimky správné a už vůbec ne úplné. Přesto patří mezi významné informační zdroje týkající se osudů válečných zajatců potažmo obecně vojáků za první světové války.
Mezi zajatci z Přemyšlu bylo i velké množství Čechů, včetně pozdějších známých i méně známých československých legionářů. Mnozí z těchto českých zajatců ani neměli možnost o vstupu do legií uvažovat, umírali v roce 1915 i v následných letech v ruských zajateckých táborech rozsetých po celém území někdejšího carského impéria od Ukrajiny až po Dálný východ. Kolik jich bylo, se s ohledem na absenci úplnějších pramenů nejspíše nikdy s přesností nedozvíme.
Seznamy je možné si prohlédnout a fulltextově prohledat zde
Citace:
In Przemyśl Kriegsgefangene. Wien: K. u. k. Kriegsministerium, 1915-1916. ISSN 2076-8540.
Aktuálně
V Armádním muzeu Žižkov diskutují historici na konferenci "Nové pohledy na rok 1945", ve středu můžete přijít i vy
Historici VHÚ Praha napsali novou knihu o válkách a vojenství, pokřtila ji ministryně obrany Jana Černochová
Zavedení bitevního vrtulníku Mi-24 jako prostředku přímé bojové podpory pozemního vojska
Dnes stojíme před podobnou změnou myšlení, jakou prošli naši předkové ve 30. letech, říká v rozhovoru historik Karel Straka
Vojenský historický ústav Praha pomáhá při vzniku etiopského vojenského muzea
Vojenský historický ústav Praha
U Památníku 2, 130 05, Praha 3
muzeum@vhu.cz
Ředitelství
Ředitel VHÚ Praha
brigádní generál Mgr. Aleš Knížek
Sekretariát ředitele
+420 973 204 900
ID DS
hjyaavk
Správní rada pro vyřízení vývozních povolení, darů či výkupů
+420 973 204 903
Správní rada pro vyřízení zápůjček
+420 973 204 900
Veškeré informace týkající se zápůjček exponátů na výstavy a další akce, formuláře pro vývoz milirarií, práva k fotografiím a filmovým sbírkám atd. naleznete v samostatné rubrice Služby veřejnosti.
Knihovna VHÚ
Pracoviště Rooseveltova
+420 973 215 544
Vedoucí knihovny VHÚ
+420 973 215 938
knihovna@vhu.cz
Časopis Historie a vojenství
Šéfredaktor
David Pazdera
+420 973 204 941
Armádní muzeum Žižkov
U Památníku 2
Praha 3 - Žižkov
+420 973 204 924
Letecké muzeum Kbely
Mladoboleslavská ul.
Praha 9 - Kbely
+420 973 207 500
Vojenské Technické Muzeum Lešany u Týnce nad Sázavou
Lešany u Týnce nad Sázavou
pošta Krhanice, 257 42
+420 973 296 161
